Kompozice

Slovo kompozice nebo komposice (z lat. compositio = složení, skladba) se užívá ve smyslu skladba, složenina, rozmístění, rozvržení, uspořádání, a to konkrétně:

v jazykovědě

• skládání respektive tvoření slov

v umění

• obrazová kompozice ve výtvarném umění barevná a světelná skladba obrazu, sepětí s tvary obsaženými v obrazu apod.
• kompozice v literatuře značí jednak uspořádání syžetu ve vztahu k fabuli, jednak uspořádání textových segmentů, např. předmluvy, dedikace, motta, kapitol apod.
• v hudbě – komponování resp. skládání hudebního díla
  • hudební dílo jako takové (hotová hudební skladba)
• zahradní architektuře (sadovnická tvorba) – je například zřetelně vymezen styl komponování (kompozice krajinářského parku).

ve školství

• větší písemná zkouška – lidově řečeno velká písemka

v chemii a metalurgii

• složenina, smíšenina, směs, slitina více různých látek. Ne však roztok nebo eutektikum!

v technice

• ložisková kompozice – slitina cínu, olova a dalších kovů pro výrobu ložiskových pánví velkých kluzných ložisek (např. u čepů parních lokomotiv)