Koloidní zlato

Koloidní zlato vzniká disperzí částic zlata v demineralizované vodě. Zlato je v podobě nanočástic rozloženo v různých koncentracích roztoku. Velikost částic se pohybuje od 0,13 do cca 120 nanometrů. Koloidní zlato je bezbarvé, bez chuti a zápachu. Při vyšší koncentraci a s vyšší velikostí částic v roztoku může získat lehce nafialovělý odstín.

Koloidní zlato

Stejně jako u koloidního stříbra není koloidní zlato státními úřady ČR povolené pro vnitřní užití. Může být pouze součástí pleťové kosmetiky.[1]

Výroba koloidního zlata

Koloidní zlato se vyrábí obdobně jako koloidní stříbroelektrolýzou. Do kapaliny se ponoří dvě elektrody z ryzího zlata. Následně na ně působí pulzy střídavého proudu o určitém napětí a dalších specifických fyzikálních hodnotách. Nejčastěji se při jeho výrobě využívá demineralizovaná voda.

Dalším možným způsobem výroby nanočástic zlata je redukce solí Au a rozklad organokovových sloučenin. Samotný proces lze rozdělit na dva kroky, nukleace a následující nárůst. K nukleaci dochází díky redukční reakci a kolizi mezi ionty, atomy a klastry. Požadované velikosti a tvary jsou získávány v závislosti na chemické koncentraci, sufraktantu, pH, teplotě atd.[2]

Historie

Koloidní roztok zlata a jeho užívání má dlouhou historii. Souvisí se vznikem ájurvédské medicíny v Indii zhruba 5 000 let před naším letopočtem. Ájurvédská medicína používá tisíce léků připravených většinou z různých bylin a koření, mezi nimi i jedenáct léků, které obsahují zlato.[3]

Oficiální použití zlata se datuje už v roce 1850, kdy se používalo jako lék proti alkoholovému návyku v USA. V 19. století se zlato používalo hlavně k léčení nervových poruch jako deprese, epilepsie a migrény a impotence. Koloidní zlato sloužilo jako nenávykové antidepresivum. Dále od roku 1935 bylo používáno u neoperovatelné rakoviny.

Skladování

Roztok je potřeba chránit před přímým světlem, musí být v neprůsvitné nádobě. Roztok by se také měl uchovávat při stabilní teplotě.

Účinky

Koloidní zlato má svou roli i v kosmetickém průmyslu. Je to účinné pleťové tonikum, čistí a regeneruje pleť.

Využití částic zlata v medicíně

Částice zlata jsou pro své jedinečné fyzické, chemické a biologické vlastnosti hojně využívány v biomedicíně. Díky nanotechnologiím se staly její nedílnou součástí a slouží zejména pro diagnostiku, léčbu a přenos léčivých látek do organismu.

Koloidní zlato pozitivně působí jak na fyzické tak psychické zdraví člověka.

  • Léčí specifické kloubní obtíže jako je dna, revma, artritida, pokud jsou způsobeny krystalky kyseliny močové v kloubním pouzdru[4][5][6]
  • Pomáhá při léčbě rakoviny – prostřednictvím molekulárního snímání, molekulární diagnostiky a cílené terapie. Nanočástice zlata je možné přesně zacílit a zavést do tkáně. Jakmile do ní tyto částice o velikosti 50 – 100 nm jednou proniknou, nemohou být nijak snadno vyloučeny. Velkou výhodou používání nanočástic zlata při léčbě tumorů je její neinvazivnost. Na rozdíl od ozařování neničí i ostatní živé buňky v těle.[7][8]

Nanozlato může také přispět k léčení nádorů použitím fototermální terapie. Díky molekulárním próbám na povrchu nanočástic lze zajistit, že se budou selektivně vázat na nádorové buňky. Díky následnému ozáření laserem dojde k fototermálnímu efektu, který způsobí destrukci nádorových buněk.[9][10][11][12][13]

Nanočástice zlata jsou také používána pro doručování léčiv do míst určení. Jejich výhodou je vysoká stabilita a možnost selektivně ovlivňovat intracelulární uvolňování přenášených léčiv a také možnost přepravovat nejen malé molekulární léky, ale i velké biomolekuly.[14]

vlevo koloidní zlato 14 mg/L, vpravo 40 mg/L

Barva

Barva koloidního zlata je závislá na typu výroby, koncentraci a velikosti částic. Čím vyšší je koncentrace a větší částice – tím tmavší. U nízkých dávek monodisperzních zlatých nanočástic odráží povrchový plazmon (efekt způsobený dopadem fotonů na povrch kovové nanočástice) světle fialové a modré tóny, zatímco u vyšší koncentrace zlatých nanočástic reflektuje červenou barvu.[15] Při čisté elektrolýze vznikne tekutina čirá nebo slabě červeně zabarvená. Při redukci solí zase světle až temně červená.

Reference

  1. NGUYEN D.T., KIM K.S., KIM K.S. Controlled synthesis and biomolecular probe application of gold nanoparticles. [s.l.]: [s.n.], 2011., s. 207-227
  2. MAHDIHASSAN, S. The tradition of alchemy in India. [s.l.]: [s.n.], 1981., s. 23-33
  3. Empire Rheumatism Council. Trial of Gold in Rheumatoid Arthritis. [s.l.]: [s.n.], 1960., s. 95
  4. FORESTIER, J. Gold Treatmen in Rheumatoid Arthritis. [s.l.]: [s.n.], 1935., s. 472
  5. ABRAHAM A KOL, Guy E. The Effect of Colloidal Metallic Gold on Cognitive Functions: A Pilot study" rigorously evaluated study in Frontier Perspectives. [s.l.]: [s.n.], 1998.
  6. PANYALA, NAGENDER REDDY. Gold and nano-gold in medicine: overview, toxicology and perspectives.. S. 75–91. Journal of Applied Biomedicine (De Gruyter Open) [online]. 2009 [cit. 2015-07-08]. Roč. 7, čís. 2, s. 75–91. Dostupné online. ISSN 1214021X.
  7. TAN, GAMZE, MEHMET ALI ONUR, AND NECDET SAĞLAM. Utilization Of Gold Nanostructures In Biomedical Applications.. S. 607–621. Turkish Journal Of Biology [online]. 2012 [cit. 2015-07-08]. Roč. 36, čís. 6, s. 607–621. Dostupné online.
  8. WANG S. A KOL. Photothermal effects of supramolecularly assembled gold nanoparticles for the targeted treatment of cancer cells. [s.l.]: [s.n.], 2010., s. 3777-3781
  9. OCHSNER, Deward H. Some Newer Developments in the Non-Operative Treatment of Cancer. [s.l.]: [s.n.], 1924.
  10. OCHSNER, Deward H. Further Observations in the Use of Colloidal Gold in Inoperable Cancer. [s.l.]: [s.n.], 1926.
  11. OCHSNER, Deward H. The Use of Colloidal Gold in Inoperable Cancer. [s.l.]: [s.n.], 1927.
  12. OCHSNER, Deward H. Colloidal Gold in Inoperable Cancer" article in Clinical Medicine and Surgery. [s.l.]: [s.n.], 1935.
  13. GHOSH P., HANG G., DE M., KIM CH.K., ROTELLO V.M. Gold nanoparticles in delivery applications. [s.l.]: [s.n.], 2008., s. 1307–1315
  14. Archivovaná kopie. www.sigmaaldrich.com [online]. [cit. 2015-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-09.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.