Kolínská malířská škola

Kolínská malířská škola (Kölner Malerschule) je termín používaný od 19. století pro malíře činné v Kolíně nad Rýnem v období rané až pozdní gotiky (1300–1550).[1] Po sobě následující generace kolínských malířů se navzájem ovlivňovaly a vytvořily osobitý styl gotické malby. Počátky sahají ke knižním iluminacím z doby kolem r. 1300 a vrchol je spojen se jmény Mistr Svaté Veroniky (1395–1415) a Stefan Lochner (1430–1451). Mezi těmito umělci jsou také tvůrci vitráží, kteří pro kolínskou katedrálu vytvořili 43 barevných oken s plochou více než 1350 m².[2] Nový styl nizozemské malby přinesli do Kolína Mistr Oltáře sv. Bartoloměje a Mistr legendy sv. Jiří.[3]

Historie

Kolín nad Rýnem byl ve středověku jedním z nejlidnatějších a nejbohatších měst v Německu a proslul luxusním vybavením svých četných kostelů. Nacházelo se zde 36 klášterů a kromě duchovenstva byli objednavateli obrazů také šlechtici a místní buržoazie. Teologové dominikánského řádu jako Mistr Eckhart, Johannes Tauler, Heinrich Suso, nebo členka benediktinského řádu Hildegarda z Bingenu přispěli k vytvoření pojmu Německá mystika nebo Mystika Porýní, která má svoji ozvěnu v konkrétní škole malby. Drobných přenosných oltářů, které vycházejí z francouzských knižních iluminací, bylo objeveno kolem 1300. V registrech města je zaznamenáno sto malířů, ale díla nejsou signována a proto je většina tvůrců pomocně označena podle svého nejznámějšího díla.

Nejstarším dílem je velký Oltář klarisek z let 1360–1370, jehož křídla jsou na vnější straně zdobena malbami. Z období kolem roku 1350 pochází také oltář v opatství v Marienstattu a tzv. Zlatý oltář v Oberwessel. Za nejlepšího malíře v německých zemích byl považován po polovině 14. století Mistr Wilhelm. V jeho dílně mohl pobývat Mistr Theodorik, jehož malby mají shodné typy obličejů, gest a postojů, drapérie těsně přimknuté k tělu a modelované světlem a vyznačují se zálibou ve zdobených orientálních textiliích.[4]

Mistr oltáře sv. Vavřince (Meister von St. Laurenz) byl činný v Kolíně před Stefanem Lochnerem a patří ke zlaté éře Kolínské školy. Vrcholným dílem Kolínské školy je Oltář městských patronů, který vytvořil Stefan Lochner (činný v Kolíně 1430–1451). Představitel „dvorního stylu“ – Mistr Svaté Veroniky (1395–1415) je spolu se Stefanem Lochnerem považován za nejvýznamnějšího malíře Kolínské školy a německého tvůrce Internacionálního krásného slohu. Jeho vliv sahal až do Vestfálska a Dolního Saska.

Třetí perioda kolínské malby byla ovlivněna nizozemskou ranou renesancí, zejména dílem Rogiera van der Weydena a Vlámských primitivů. V Kolíně byli reprezentanty nizozemské malby („kolínští primitivové“) Mistr legendy sv. Jiří (1460–1490) a Mistr Oltáře sv. Bartoloměje (Meister des Bartholomäus-Altars, 1475–1510). Bartholomäus Bruyn starší (1493–1555) a jeho syn (1530–1610) jsou již řazeni k renesančním malířům.

Většina kolínských malířů pracovala v blízkosti Schildergasse. Stefan Lochner, který díky své práci získal slávu a určitou prosperitu, vlastnil v Kolíně dva domy, jeden poblíž románského kostela St. Pantaleon.

Mistři Kolínské školy

Před Lochnerem

  • Mistr Oltáře klarisek (1360–1370)
  • Meister Wilhelm (Wilhelm von Köln, Wilhelm von Herle, William of Cologne) Mistr Wilhelm (1358–1372)
  • Hermann Wynrich von Wesel (1378–1413), žák Mistra Wilhelma, oženil se s jeho vdovou
  • Meister der Heiligen Veronika – Mistr Svaté Veroniky (1395–1415)
  • Meister der kleinen Passion – Mistr menších Pašijí (1400–1420)
  • Meister des Wasservass’schen Kalvarienbergs – Mistr kalvárie Wasservassů (1415–1435)
  • Meister von St. Laurenz – Mistr oltáře sv. Vavřince (1415–1430)
  • Meister der Heiligen Sippe der Ältere – Mistr Svatého příbuzenstva starší (1410–1440)
  • Meister des Palanter Altars – Mistr palanterského oltáře (kolem 1425–1430)

Současníci Lochnera

  • Stefan Lochner (1430–1451)
  • Meister des Heisterbacher Altars – Mistr oltáře v Heisterbachu (kolem 1445–1450)

Po Lochnerovi

  • Meister der Georgslegende – Mistr legendy sv. Jiří (1460–1490)
  • Meister der Brunolegende – Mistr legendy sv. Bruna (kolem 1500)
  • Meister des Marienlebens (Master of the Life of the Virgin), Mistr Mariina života (1460–1490)
  • Meister der Verherrlichung Mariae – Mistr Oslavení Marie (1460–1470 /80 nebo 1493)
  • Meister der Lyversberger Passion – Mistr Lyversbergovy pašije (1460–1490)
  • Meister der zwölf Apostel, možná totožný s Mistr Lyversbergovy pašije
  • Maître du choeur des anges diptyque Bonn – Mistr diptychu z Bonnu (1480–1490)
  • Meister des Bartholomäus-Altars (Master of the St. Bartholomew Altarpiece), Mistr Oltáře sv. Bartoloměje, nizozemský malíř, aktivní v Kolíně 1475–1510
  • Jüngeren Meister der Heiligen Sippe – Mistr Svatého příbuzenstva mladší (1475–1515)
  • Maitre Saint-Germain-des-Prés – Mistr Saint-Germain-des-Prés (původem z Kolína, kolem 1500 aktivní ve Francii)

Poslední zástupci

  • Meister der (Kölner) Ursula-Legende – Mistr legendy sv. Uršuly (1489/90 – 1510/15)
  • Meister des Aachener Altars – Mistr Oltáře z Aachen (1495–1520)
  • Meister von Sankt Severin – Mistr ze Sankt Severin (? – před 1520)
  • Bartholomäus Bruyn der Ältere – Bartholomäus Bruyn starší (1493–1555)
  • Meister des Sinziger Calvarienberges – Mistr Kalvárie ze Sinzig (kolem 1480)

Reference

  1. L. Scheibler und C. Aldenhoven: Geschichte der Kölner Malerschule, Nöhring, Lübeck 1902
  2. Herbert Rode, Die mittelalterlichen Glasmalereien des Kölner Domes, 1974
  3. Kölner Malerschule, Das grosse Kunstlexikon von P.W. Hartmann. www.beyars.com [online]. [cit. 2020-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-23.
  4. Barbara Drake Boehm, Jiří Fajt, Prague, The Crown of Bohemia, 1347-1437, Metropolitan Museum of Art Series, 2005, s. 14

Literatura (výběr)

  • Die Sprache des Materials: die Technologie der Kölner Tafelmalerei vom „Meister der heiligen Veronika“ bis Stefan Lochner, Wallraf-Richartz-Museum & Fondation Corboud, Doerner Institut, Bayerische Staatsgemäldesammlungen (Hrsg.), Deutscher Kunstverlag, Berlin, München 2013, ISBN 978-3-422-07216-9
  • Köln im Mittelalter: Geheimnisse der Maler, Wallraf-Richartz-Museum & Fondation Corboud (Hrsg.), Berlin, München 2013, ISBN 978-3-422-07217-6
  • Brigitte Corley: Maler und Stifter des Spätmittelalters in Köln 1300–1500 (Originaltitel Painting and Patronage in Cologne 1300–1500, übersetzt von Ulrike Nürnberger), Ludwig, Kiel 2009, ISBN 978-3-937719-78-8
  • Robert Suckale, Zur Chronologie der Kölner Malerei der zweiten Hälfte des 14. Jahrhunderts, in: Thomas Schilp, Barbara Welzel (eds.), Dortmund und Conrad von Soest in spätmittelaltlerlichen Europa, Verlag für Regionalgeschichte 2004, ISBN 978-3895345333, pp 45–72
  • Clarke, Michael, and Deborah Clarke, „Cologne School“. The Concise Oxford Dictionary of Art Terms. Oxford and New York: Oxford University Press 2001
  • Budde, Rainer, and Roland Krischel (eds), Genie ohne Namen. Der Meister des Bartholomäus-Altars. Cologne: DuMont Buchverlag 2001
  • F. G. Zehnder: Gotische Malerei in Köln. Altkölner Bilder von 1300 bis 1550. Wallraf-Richartz Mus. Köln, Bildhefte zur Slg. 3, 1989
  • R. Budde: Köln und seine Maler 1300–1500. DuMont Dokumente 1986
  • Gerhard Bott, Vor Stefan Lochner. Die Kölner Maler von 1300 bis 1430 (Ergebnisse der Ausstellung und des Colloquiums, Koln 1974), 195 p., Selbstverlag, Köln 1977
  • F. G. Zehnder: Der Meister d. h. Veronika, Diss. Bonn 1973
  • P. Bloch, P. & H. Schitzler: Die Ottonische Kölner Malerschule, 2 Bde. Verlag L.Schwann 1967, 1970
  • O. H. Förster: Die Meisterwerke der alten K. im Wallraf-Richartz-Mus., Köln 1964
  • O. H. Förster: Die Meisterwerke der alten Kölner Malerschule im Wallraf-Richartz-Museum. Kölner Verlagsanstalt, 1927
  • O. H. Förster: Die Kölner Malerei von Meister Wilhelm bis St. Lochner, Köln 1923
  • H. Brockmann: Die Spätzeit der K. Der Meister von St. Severin und der Meister der Ursulalegende, Bonn 1932
  • Heribert Reiners: Die Kölner Malerschule (= Monographien zur Geschichte der christlichen Kunst, Band 5), B. Kühlen Kunst- und Verlagsanstalt, Mönchen-Glattbach 1925
  • H. Brockmann: Die Spätzeit der Kölner Malerschule. Der Meister von St. Severin und der Meister der Ursulalegende. (Forschungen zur Kunstgeschichte Westeuropas, Bd.VI) Bonn, Leipzig 1924
  • L. Scheibler und C. Aldenhoven: Geschichte der Kölner Malerschule, Nöhring, Lübeck 1902
  • J. Merlo: Nachrichten von dem Leben und den Werken Kölnischer Künstler – Die Meister der altkölner Malerschule. J. M. Heberle, Köln 1852
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.