Koclířov (rybník)
Koclířov je rybník třeboňské rybniční soustavy, který se nachází asi 1 km jihozápadně od Lomnice nad Lužnicí v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji v Česku. Rozloha rybníka činí 192 ha. Hráz je dlouhá 1850 m a je porostlá starými duby.
| Koclířov | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Obec | Smržov |
  Koclířov | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°4′9″ s. š., 14°41′37″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 192 ha |
| Objem | 1,95 mil. m³ |
| Povodí | 96,3 km² |
| Ostatní | |
| Typ | rybník |
| Přítok vody | Zlatá stoka, Miletínský potok |
| Odtok vody | Miletínský potok |
| Ostrovy | 1 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ostrov
Uprostřed rybníka je ostrov obývaný racky chechtavými.
Vodní režim
Rybník je napájen Zlatou stokou a Miletínským potokem, který Zlatou stoku před ústím do rybníka kříží. Miletínský potok většinu svého průtoku ztratí při napájení rybníka Dvořiště, v Koclířově se dále dělí na dvě ramena. Rybník má dvě výpusti. První vypouští vodu do Velkého Tisého, druhý do Služebného rybníku. Zlatá stoka rybník obtáčí ze tří čtvrtin a je zde možné vodu ze Dvořiště vypouštět do sádek Šaloun (sádky) (běžně voda Zlatou stokou teče opačným směrem). Výlov probíhá na jaře.
Historie
Byl vybudován v letech 1501 až 1503 Štěpánkem Netolickým a vznikl spojením starších rybníků Starý Koclířov z roku 1491 (uváděný letopočet je i rok 1408) a Mladý Koclířov z roku 1495. Roku 1516 Štěpánek rybník rozšířil na dnešní velikost. Roku 1491 také zanikla ves Koclířov (Kocléřov) připomínaná již v letech 1387 a 1393. Za třicetileté války zde proběhla bitva u Lomnice.
Hráz
Po hrázi vede silnice druhé třídy. V poslední době je využívaná narůstající kamionovou dopravou, která nepříznivě působí nejen na vozovku, ale kromě toho například i na silniční hráz přes zátoku rybníka Dvořiště.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Koclířov na Wikimedia Commons
- Koclířov na stránkách CHKO Třeboňsko Archivováno 23. 6. 2020 na Wayback Machine