Kobaltin
Kobaltin (Beudant, 1832), chemický vzorec CoAsS, je kosočtverečný minerál. Název pochází z němčiny: kobold – škodící podzemní skřítek nebo goblin. Narážka na to, že kobaltové rudy se špatně taví, jsou „uhranuté“.
| Kobaltin | |
|---|---|
Krystal kobaltinu z lokality Varuträsk ve Švédsku (velikost krystalu 3 mm) | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | CoAsS |
| Identifikace | |
| Barva | stříbrobílá ... |
| Vzhled krystalu | oktaedry, hexaedry |
| Soustava | kosočtverečná |
| Tvrdost | 5,5 |
| Lesk | kovový |
| Štěpnost | dokonalá |
| Vryp | šedočerný |
| Hustota | 6,33 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | v horké HNO3 |
| Ostatní | vede el. proud |
Původ
Kontaktně metasomatický vysokoteplotní minerál (kontaktní skarny). Také hydrotermálního původu v některých typech žil.
Morfologie
Krystaly nejčastěji pseudokubické, dále oktaedry, hexaedry, pentagon-dodekaedry. Vyskytuje se též kusový nebo v zrnitých či celistvých agregátech. Dvojčatění podle {111}, {011}.
Vlastnosti
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5,5, křehký, hustota 6,33 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {100}, {010}, {001}, lom nerovný.
- Optické vlastnosti: Barva: stříbrobílá s narůžovělým odstínem, černá. Lesk kovový, průhlednost: opakní, vryp šedočerný.
- Chemické vlastnosti: Složení: Co 35,52 %, As 45,16 %, S 19,33 %. Rozpustný v horké HNO3. Dobře vede elektrický proud. Po vyžíhání v dmuchavce magnetický.
Podobné minerály
- linnéit, ullmannit
Parageneze
- chalkopyrit, pyrhotin, arzenopyrit
Využití
Důležitá ruda kobaltu. Dokonale vyvinuté krystaly jsou velice ceněné mezi sběrateli.
Naleziště
Řídký výskyt.
Literatura
- DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
Související články
Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.