Košetice (Velké Heraltice)

Košetice (německy Koschendorf)[2] je malá vesnice, část obce Velké Heraltice v okrese Opava. Nachází se asi 4 km na jihozápad od Velkých Heraltic. V roce 2009 zde bylo evidováno 42 adres.[3] Trvale zde žije 83[1] obyvatel.

Košetice
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecVelké Heraltice
OkresOpava
KrajMoravskoslezský kraj
Historická zeměSlezsko
Zeměpisné souřadnice49°57′31″ s. š., 17°41′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel83 (2011)[1]
Katastrální územíKošetice ve Slezsku (3,85 km²)
PSČ747 75
Počet domů40 (2011)[1]
Košetice
Další údaje
Kód části obce70785
Kód k. ú.670782
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Košetice leží v katastrálním území Košetice ve Slezsku o rozloze 3,85 km².[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1413.[5] Z té doby pochází záznam o jejich pánu Kosíři z Košetic (též  „na Kossietyczich“). V roce 1431 se uvádí jako majitel vesnice Hanuš Kosíř, který byl zároveň pánem i Malých Heratic. Od roku 1506 patří Košetice k Hornímu Benešovu se jménem Coschendorf. Roku 1539 se uvádí v zápisech jako Kossatijcte, roku 1586 Kossatycze – lidově Košačyce. V té době patří panu Bohuslavu Stošovi z Brantic. Od roku 1588 jsou součástí panství velkoheraltického.

V děkanské kronice ve Velkých Heralticích roku 1672 a 1691 se ještě neuvádí kostel Navštívení Panny Marie. Ten byl postaven v letech 1770–1771. V roce 1894 je jejich název uváděn jako Koschendorf (první část složeniny pochází z češtiny) nebo Košetice. Žije zde česká menšina podobně jako v okolních obcích (např. Sádek). Z období první světové války se dochoval na návsi památník věnovaný padlým vojákům pocházejícím z obce. I ten nese na desce jméno „Koschendorf“. V době druhé světové války se uvádí jen německý název, obec totiž patří do pásma Sudet. V okolí obce se proto do nynějška také dochovalo množství vojenských opevnění – pěchotních srubů.[6]

Pamětihodnosti

  • Kostel Navštívení Panny Marie (byl využit při natáčení kontroverzního polského filmu Klér z roku 2018)[7]
  • památník zdejším vojákům padlým během 1. světové války[8]
  • boží muka (v zahradě ve spodní části Košetic)
  • kaplička (v soukromé zahradě ve spodní části Košetic)
  • vojenské obranné pevnosti (blíže neurčeného typu) v okolí obce - tzv. řopíky

Další fotografie

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 784.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 732, 733, záznam 74-1. Dostupné online.
  6. Webové stránky obce Velké Heraltice [online]. Velké Heraltice: Oficiální stránky obce Velké Heraltice, 4. 7. 2016 [cit. 2016-07-12]. Dostupné online.
  7. KUTĚJ, Richard. Film o čtveřici kněží, natáčený v našem regionu, rozdělil Polsko. Moravskoslezský deník.cz [online]. 2018-11-04 [cit. 2021-09-05]. Dostupné online.
  8. Klára a Roman Ujfaluši. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-10-20]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.