Knihovna (Náchod)

Knihovna, též známá jako Dům Cyrila Bartoně, je původně obytný dům továrníka Cyrila Bartoně v Náchodě. Dům byl postaven v roce 1931, od roku 1948[1] (1954[2][3]) slouží jako městská knihovna.[1]

Knihovna
Poloha
AdresaNáchod, Česko Česko
UliceKamenice
Souřadnice50°25′2,24″ s. š., 16°9′57,24″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky30224/6-1483 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Cyril Bartoň z Dobenína zakoupil pozemek na obchodní třídě Kamenici 17. února 1927. Stavební záměr měl od počátku obsahovat kromě reprezentativního bytu pro samotného investora také několik nájemních obytných jednotek, první náchodský autosalon a prostory pro městskou spořitelnu. Rodina Bartoňových s poptávkou oslovila architekty Pavla Janáka, Otakara Novotného a Otakara Nypla. Nakonec byl na základě předchozích dobrých zkušeností Bartoňových vybrán Otakar Novotný, který již dříve navrhl pro Ladislava Bartoně vilu (tzv. Vila Čerych) v České Skalici a pro průmyslníka Rudolfa Steinského-Sehnoutku palác v Hradci Králové. Cyril Bartoň nicméně tohoto výběru architekta později litoval.[4]

Stavební práce probíhaly v letech 1929–1931 a realizovala je stavební firma Jaroslava Hakaufa.[4] Od roku 1958 je budova kulturní památkou.[1] V roce 2004 prošel objekt kompletní rekonstrukcí a do současnosti (2020) slouží jako knihovna.[2][3]

Architektura

Stylově budova tvoří přechod od moderního klasicismu přes národní dekorativismus[4] (české art deco) k funkcionalismu.[5] Budova je řadová, dvoupatrová, zakončená sadou pultových a sedlových střech. Nejnápadnějším prvkem fasády do ulice Kamenice je zasklený arkýř s měděným oplechováním. V přízemí je na lisénách umístěno pět reliéfů Karla Dvořáka[5] (zleva symboly průmyslu/obchodu, umění/malířství, uprostřed alegorie rodu Bartoňů s rodovým znakem (uváděno též alegorie tkalcovství[1]), symbol vědy/práva a poslední reliéf s bustou majitele a symboly jeho textilního podnikání). Zadní průčelí do ulice Tepenská se vyznačuje mnohotabulkovými okny a prosklenou stěnou do schodišťové šachty.[4]

Zatímco ve funkčním uspořádání místností vycházel architekt Novotný z moderního funkcionalistického pojetí vzájemného propojení, interiérová výzdoba odkazuje spíše ke staršímu pojetí (nástropní fresky, štukolustro). Interiéry vyzdobil malíř František Kysela[5] (sgrafita, štukolustra, lepty na oknech arkýře[3]), na sochařské výzdobě se kromě Karla Dvořáka podílel i Otakar Španiel[2], kovová osvětlovací tělesa vytvořil Franta Anýž.[4] Podstatná část původních interiérových prvků (svítidla, zábradlí, mříže) a mobiliáře (nábytek) ve stylu art deco se dodnes zachovala a je udržována v dobrém stavu.[5][6]

Aktivity

Kromě půjčování knih se v knihovně konají i společenské a vzdělávací akce. Pro jejich organizaci jsou vyhrazeny prostory ve 2. patře domu, tedy prostory bývalého bytu samotného investora Cyrila Bartoně.[2]

Reference
  1. dům Cyrila Bartoně, knihovna - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné online.
  2. NÁCHOD - Dům Cyrila Bartoně, dnes Městská knihovna [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné online.
  3. Turista v Mobilu. www.mobilniturista.com [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné online.
  4. TESAŘ, Martin. NOVÁ ŠLECHTA KONČÍCÍ MONARCHIE: OSUDY TOVÁRNICKÉHO RODU BARTOŇŮ Z DOBENÍNA [online]. Olomouc: FF UP, 2016 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online.
  5. Objevte architektonické kouzlo Náchoda, město Janáka i Loose | Design. Lidovky.cz [online]. 2015-07-01 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. (česky)
  6. https://neviditelnypes.lidovky.cz/architekt/architektura-moderni-architektura-nachoda.A150621_162811_p_architekt_wag. iDNES.cz [online]. 2015-06-23 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.