Kniha apokryfů

Apokryfy (v r. 1945 vydány také pod názvem Kniha apokryfů) jsou vesměs filozoficky traktované příběhy, v nichž autor dává biblické, historické či klasické literární látce soudobé vyznění. Svou předlohu volně obměňuje, zlidšťuje a aktualizuje její tradicí zmrtvělé hrdiny, jimž dává vyslovovat mravní zásady člověka 1. poloviny 20. století.[1]

Apokryfy
AutorKarel Čapek
ZeměČeskoslovensko
Jazykčeština
Datum vydání1932
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsahuje příběhy O desíti spravedlivých, Svatá noc, Marta a Maria, Lazar, Pilátův večer. Kniha apokryfů navíc obsahuje Prométheův trest, O úpadku doby, Jako za starých časů, Thersites, Agathon čili o moudrosti, Alexandr Veliký, Smrt Archimédova, Římské legie, Pseudolot čili o vlastenectví, O pěti chlebích, Benchanan, Pilátovo krédo, Císař Dioklecián, Attila, Obrazoborectví, Bratr František, Ofir, Goneril – dcera Learova, Hamlet – princ dánský, Zpověď Dona Juana, Romeo a Julie, Pan Hynek Ráb z Kufštejna, Napoleon.

Odkazy

Reference
  1. Informace převzaty z anotace k dílu Kniha apokryfů v katalogu Městské knihovny v Praze.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.