Klub přátel muzea

Vznik a činnost muzeum v České Lípě podporovaly zdejší vlastivědné spolky Excursions Club (1878-1939) [1] a Český muzejní spolek (1928-1938), Muzejní spolek pro Kraj Českolipský (1945-1951).

Městské (německé) muzeum vzniklo v roce 1900 a české menšinové roku 1928. Po válce byly sbírky spojeny.[2]. Muzeum se stalo v roce 1952 Okresním vlastivědným muzeem, dnešní název je Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě.

Po roce 1953 muzeum podporovaly četné zájmové kroužky při nově vytvořeném Okresním domě osvěty, zejména později spojené muzejní a vlastivědný kroužek [3] Aktivisté v kroužku pořádali v rámci Socialistické akademie přednášky o historii, vlastivědné vycházky a v roce 1958 vydali kolektivní práci s názvem Z kroniky revolučního hnutí v České Lípě. Mladší generace se z této oblasti vytrácela, získána aktivem Státní ochrany přírody. Po roce 1963 nastalo v oblasti kulturně výchovné činnosti na okrese období útlumu.[4]

V roce 1967 vydaly státní orgány doporučení k zakládání Klubů přátel muzea v ČSSR. V České Lípě se aktivizovalo několik desítek pracovníků muzea, archivu, učitelů a z iniciativy ředitele muzea Břetislava Vojtíška byla svolána ustavující schůze českolipského Klubu přátel muzea (KPM) v září 1967. Klub nebyl samostatnou právnickou osobou, byl napojen na muzeum. V té době již sídlilo v budově bývalého kláštera. Členský příspěvek byl 10 Kč ročně. V letech 1968 až 1970 byl počet členů 70 – 90. Klub organizoval přednášky, výlety, připravoval ediční činnost. [5]

V období tzv.normalizace došlo k řadě kádrových čistek, tlaku ONV a stranických orgánů i vůči muzeu a klubu. Klub přestal na 10 let aktivně pracovat, formálně však zrušen nebyl, zbývající členové platili příspěvky, pomáhali muzeu a spolupracovali i s archivem kvůli jím vydávanému sborníku Českolipsko literární. Předsedy spolku byli v 70. letech Miroslav Brunclík a pak primář nemocnice MUDr. Karel Vlasák.[6] V letech 1979 – 1986 na půdě Klubu vznikl a velmi úspěšně se rozvíjel Komorní pěvecký sbor pod sbormistrem Zadinou, který poté přešel pod Sdružený klub pracujících. [7]

V roce 1986 vydalo Ministerstvo kultury ČSR metodický materiál Zásady zájmové činnosti v oblasti muzeí a galerií pod čj. 6654/86 – IV/3. Nedlouho poté se 28. listopadu 1986 sešla schůze, na níž přišli nejen členové klubu, ale i mnoho dalších zájemců z řad veřejnosti. Schůzi řídil tehdejší ředitel muzea Petr Svoboda a tajemník klubu Ladislav Smejkal. Postupně se vytvořil nový výbor, začaly veřejné přednášky, procházky městem s výkladem a od roku 1987 výlety po okolí i na kraj Německa. V roce 1988 začaly přípravy k obnovení vlastivědného sborníku Bezděz, první obnovené číslo se však podařilo vydat až roku 1990. [8]

V roce 1991 vznikla další společenská organizace s širším záběrem, než mohl ze své podstaty poskytovat Klub. Byl to Vlastivědný spolek Českolipska, jehož hlavní prioritou bylo obnovení sborníku Bezděz, který kvůli hlavně finančním problémům v letech 1991 – 1993 opět nevycházel. Ve spolku se zapojili titíž lidé, jako v Klubu přátel muzea.

Nehledě na problémy se sborníkem Bezděz Klub přátel muzea vyvíjel po roce 1990 velmi intenzivní veřejnou činnost. Výstavy, výlety, přednášky, počet akcí byl až 30 za rok. [9]

Logickým vyústěním personálně propojených spolků vedlo k společné schůzi 20. ledna 1997, které se zúčastnili zástupci muzea, okresního archivu a kompletní výbor Vlastivědného spolku. Schůze rozhodla obě organizace spojit, nový název je Vlastivědný spolek Českolipska - Klub přátel muzea. Ten funguje stále a na oba původní spolky ve své činnosti navázal.[10]

• Vlastivědný spolek Českolipska - Klub přátel muzea

• Na webu i-noviny
• Podstránka na webu muzea