Klouzek zrnitý

Klouzek zrnitý (Suillus granulatus) (L. ex Fr.) Kuntze je výborná jedlá houba vhodná ke konzumaci prakticky ve všech úpravách, zejména však do polévek, na smažení a na nakládání do octa. Spolu s klouzkem obecným a klouzkem sličným patří k nejchutnějším klouzkům.

Klouzek zrnitý
Klouzek zrnitý
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Oddělenístopkovýtrusné (Basidiomycota)
PododděleníAgaricomycotina
TřídaAgaricomycetes
Řádhřibotvaré (Boletales)
Čeleďslizákovité (Gomphidiaceae)
Rodklouzek (Suillus)
Binomické jméno
Suillus granulatus
(L. ex Fr.) Kuntze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma
  • Boletus granulatus L. 1753
  • Boletus granulatus var. lactifluus (Pers.) J. Blum 1965
  • Boletus lactifluus (Pers.) J. Blum 1969
  • Ixocomus granulatus (L.) Quél. 1888
  • Leccinum lactifluum (With.) Gray 1821
  • Suillus lactifluus (With.) A.H. Sm. & Thiers 1968
  • klouzek ovčí
  • podmáselník

Vzhled

Makroskopický

Klobouk má v průměru 3-10 cm, nejprve sklenutý, poté plochý, v mládí s podvinutým okrajem, za vlhka slizký, za sucha a v dospělosti suchý a lesklý. Barva klobouku je nejdříve hnědá, později, když se sliz ztrácí, žlutavá až okrově červená.

Rourky vylučují kapičky bílé barvy

Rourky jsou 5-10 mm dlouhé, nejprve v mládí světležluté, poté postupně okrové až hnědožluté. Póry jsou stejné barvy jako rourky, nejprv velmi malé, potom až 1 mm velké. Vylučují kapičky mléčně zbarvené tekutiny, která po zaschnutí nechává hnědavá zrnka.

Třeň je 40-60 mm dlouhý a 8-15 mm široký, válcovitý, plný. Barva je velmi světle žlutá. V mládí pod kloboukem roní kapičky bílé tekutiny, v dospělosti je třeň v horní části posetý jemnými žlutými zrnéčky. Nemá závoj, tedy ani prsten.

Dužnina je v mládí bělavá, později nažloutlá, tmavší nad rourkami a v klobouku. V klobouku bývá v mládí máslovitá potom velmi měkká až vodnatá, na vzduchu barvu nemění.

Mikroskopický

Výtrusy žlutavé, 7-10 x 3-3,5 μm. Výtrusný prach je žlutohnědý.

Klouzek zrnitý

Výskyt

Roste od června do listopadu hlavně v borech pod borovicemi se dvěma jehlicemi ve svazečku, vzácně i pod jinými jehličnany, na neutrálních až bázických půdách. Preferuje prosvětlená stanoviště na okrajích porostu nebo na lesních cestách a loukách. Většinou roste ve více jedincích pohromadě. Je rozšířený v celém mírném pásmu severní polokoloule, ale vyskytuje se i v jihoamerických borovicových kulturách.

Nejčastější záměny

Lze ho zaměnit snad jen s jinými druhy klouzků. Nejvíce podobný je klouzek obecný, který má ale vždy tmavší barvu klobouku a má na třeni prsten. Podobný je též klouzek žíhaný, který roste též pod borovicemi avšak na vápnitých půdách, roní průhledné kapičky.

Odkazy

Reference
  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-24]

Literatura
  • Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 26. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. ISBN 80-86682-18-8
  • Rudolf Novotný, František Kotlaba, Zdeněk Pouzar: "Přehled československých hub", str. 335. Nakladatelství Academia, Praha, 1972.
  • Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 37. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. ISBN 978-80-242-2330-8

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.