Kliment Čermák

Rodný dům s pamětní deskou v Čáslavi

Pamětní deska v Čáslavi

Pocházel z rodiny místního knihtiskařského mistra Klimenta Jana Čermáka, který byl aktivní v místním obrozeneckém spolku Včela čáslavská, takže se Kliment Čermák již v dětství pohyboval v prostředí, které kladně reflektovalo především národní minulost a existenci historických památek. V letech 1868 až 1871 Kliment Čermák studoval v Praze učitelský ústav. Již v této době prohluboval své zájmy v oblasti geologie a paleontologie, a to za přispění prof. Antonína Friče. Zásadní vliv na něj ale mělo setkání se správcem archeologické sbírky Národního muzea Františkem Němcem, který jej hlouběji uvedl do archeologické praxe.

Po ukončení studií nastoupil jako učitel v Poličce, ale již za dva roky se přesunul zpět do Čáslavi, kde učil na místní reálce, pak měšťanské škole a nakonec a nejdéle (1896–1917) na dívčí obecné a měšťanské škole, kde byl i ředitelem.

Čermák během svého života provedl řadu archeologických výzkumů v Čáslavi a širším okolí. Především se jedná o výzkum mohyl u Chedrb (1882), neolitických lokalit u Čáslavi a Drobovic, výzkumy ve středověkém jádru města a na čáslavském Hrádku (1876–1893) a dále na různých hradech a tvrzích: Vilémov, Chlum, Drobovice (komenda), Lichnice, Paběnice. Výsledky těchto výzkumů publikoval ve výročních zprávách Včely (1880–1901), dále přispíval do Památek archeologických a byl dopisujícím členem Archeologického sboru Národního muzea.

Velmi výrazný vliv měl Čermák na vývoj muzeologie a muzejnictví, kde se jako první v českých zemích zabýval také teoretickou a metodologickou stránkou muzejní činnosti. Za účelem rozvoje tohoto oboru založil muzeologický časopis Věstník českoslovanských muzeí a spolků archeologických (vycházel v letech 1895–1901).

V roce 1877 došlo k obnovení Včely čáslavské, jejíž činnosti se Čermák nadále aktivně účastnil jako její jednatel a v letech 1891–1917 jako předseda. Včela čáslavská spolupracovala i s čáslavským muzeem, kde byl Čermák autorem historické expozice.

Jako další učitelé v té době, kteří se zabývali historií a konkrétně archeologií, pokoušel se Kliment Čermák propagovat poznatky vědy i mimo školní půdu. Za nejvhodnější prostředek pro tuto propagaci považoval popularizační a beletristickou tvorbu. Napsal množství povídek i obsáhlejších prací, patří mezi přední a zároveň první představitele tzv. archeologické povídky. V této tvorbě se snažil zejména působit na mládež a obecnou veřejnost, jeho záměrem bylo přimět je k ochraně a úctě k hmotným (archeologickým) památkám české minulosti.

Vedle archeologie se dlouhodobě zabýval i numismatikou, v roce 1913 vyšlo jeho základní dílo o českých mincích.