Klerofašismus

Klerofašismus je fašismus řízený klérem (duchovenstvem)[1] nebo ideologický konstrukt kombinující prvky fašistické s katolickou náboženskou tradicí.

Historie vzniku

Vznik pojmu klerofašismus (clerico-fascismo) je zřejmě spojen s počátkem dvacátých let 20. století v Itálii a frakcí katolické strany PPI (Partito Popolare Italiano, Italská strana lidová), která se rozhodla podpořit Benita Mussoliniho a jeho režim. Historik Walter Laquer vidí kořeny pojmu klerikální fašismus ještě starší, dokonce předcházející Mussoliniho Pochod na Řím (říjen 1922) u „skupiny katolických věřících v Severní Itálii, která obhajovala syntézu katolicismu a fašismu“.[2]

Politolog Roger Griffin varuje před „hyperinflací klerofašismu“. Užití pojmu by podle něj mělo být striktně omezeno pro „specifické formy politiky, které vznikají, když klerikové a profesionální teologové jsou buďto vtaženi do spolupráce se sekulární ideologií fašismu (dělo se tak zvlášť v meziválečné Evropě), nebo řidčeji, sami vytvářejí teologicky nekorektní koktejl hluboce náboženských přesvědčení s fašistickým předsevzetím spasit národ nebo rasu před dekadencí a úpadkem“.[3]

Prolínání katolické a fašistické ideologie bylo poměrně rozšířené i v Československu třicátých let 20. století, přinejmenším na rovině publicistické. Je spojeno se jmény Jaroslava Durycha, Jana Scheinosta, Bohdana Chudoby, Rudolfa Iny Malého, ale také tehdejšího knížete Karla Schwarzenberga, píšícího pod jmény „Jindřich Středa“ a „Bojna“. V části případů šlo o vnímání fašismu jako „spásné“ třetí cesty mezi liberální demokracií a komunismem, která má zachránit katolickou civilizaci.[4]

Klerofašistické režimy

Označování konkrétních režimů za klerofašistické je problematické a je předmětem častých sporů. Jako příklady klerofašistických režimů se uvádějí Slovenský stát Jozefa Tisa, ustašovské Chorvatsko Ante Paveliće, vláda Engelberta Dollfusse v Rakousku, ale také Španělsko pod vládou Francisca Franca. Franco učinil tzv. národní katolicismus (nacionalcatolicismo) jedním z pilířů své ideologie, ale fašisté tvořili jen jednu část z jeho podporovatelů.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Clerical fascism na anglické Wikipedii.

  1. ASCS, Akademia Praha 2000, str. 390
  2. Walter Laqueur, The Origins of Fascism: Islamic Fascism, Islamophobia, Antisemitism Archivováno 14. 1. 2008 na Wayback Machine, Oxford University Press, 25. 10. 2006
  3. Griffin, Roger: "The 'Holy Storm': 'Clerical fascism' through the Lens of Modernism". Totalitarian Movements and Political Religions 8, 2007, str. 215
  4. Martin C. Putna: Katolická publicistika 30. let: „Kvalitativní“ demokracie a fašismus: Rudolf Ina Malý a časopis Tak, in: Václav Nekvapil a Rudolf Vévoda (eds.): Média, kultura a náboženství. VOŠP Praha 2007, s. 40-53. ISBN 978-80-903757-2-7
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.