Klaus Kinski

Klaus Kinski (18. října 1926, Sopoty, tehdejší německé město Zoppot – 23. listopadu 1991, Lagunitas, Kalifornie, USA) byl německý herec a režisér. Jeho častým spolupracovníkem byl režisér Werner Herzog.

Klaus Kinski
Rodné jménoNikolaus Gunter Nakszynski
Narození18. říjen 1926
Sopoty, Svobodné město Gdaňsk
Úmrtí23. listopad 1991 (65 let)
Lagunitas, Kalifornie, USA
Aktivní roky1948–1989
Manžel(ka)Gislinde Kühbeck (1952 – 1955)
Brigitte Ruth Tocki (1960–1971)
Minhoi Geneviève Loanic (1971 – 1980)
Debora Caprioglio (1987 – 1989)
Partner(ka)Debora Caprioglio (1987–1989)
DětiPola Kinski, Nastassja Kinski a Nikolai Kinski
Rodičeotec Bruno Nakszynski
matka Susanne Lutze
Umělecké ceny
Golden pelican
1980 – nejlepší herec

za roli Draculy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Narodil se jako Nikolaus Gunter Nakszynski v rodině lékárníka. V pěti letech se rodina přestěhovala kvůli chudým poměrům do Berlína. Zde vyrůstal a v roce 1936 začal navštěvovat humanitní gymnázium prince Jindřicha v Berlíně-Schönebergu. Studia přerušil a narukoval do armády a poté odešel na frontu. Jako příkladný voják se neukázal, dezertoval na britskou stranu. Do konce 2. světové války byl v zajateckých táborech, kde okoušel herectví. Po válce vystupoval na divadelních prknech jevištích v Baden-Badenu a Tübingenu, od roku 1946 působil na různých divadelních a kabaretních scénách v Berlíně (mj. Schlosspark-Theater, Theater in der Kaiserallee, Deutsche Theater a Hebbel-Theater). V dalších letech byl úspěšný v mnoha různých divadelních rolích.

Ve filmu se začal objevovat v epizodních rolích, bral jednu roli po druhé a vzhledem k jeho výrazné tváři dostával zejména role záporných postav. V 60. letech se jeho doménou staly kriminální příběhy, většinou na základě adaptací Edgara Wallaceho, italské westerny a thrillery, španělské horory, dobrodružné filmy atd.

Skutečný úspěch přišel s filmem Aguirre, hněv Boží (1972) režiséra Wernera Herzoga. Následovala další úspěšná spolupráce, za zmínku stojí film Nosferatu - Fantom noci, kde si zahrál roli Draculy, postava Vojcka ve stejnojmenném filmu, postava Fitzcarralda opět ve stejnojmenném filmu nebo postava Francisca Manoela da Silvy ve snímku Zelená kobra.

Byl celkem čtyřikrát ženatý, měl 2 dcery (Polu a Nastassju, obě se staly herečkami) a jednoho syna Nikolaie. Napsal a vydal dvě knihy pamětí (Ich bin so wild nach deinem Erdbeermund, 1975 – Jsem tak divý po tvých jahodových ústech; Ich brauche Liebe, 1991 – Potřebuji lásku).

Zemřel náhle, příčinou úmrtí byl infarkt.

V roce 2013 byl svou dcerou Poly Kinski obviněn z opakovaného incestu a sexuálního zneužívání, které trvalo mnoho let. Druhá hercova dcera Nastassja Kinski následně potvrdila, že její otec byl nevypočitatelný násilník a tyran a kdyby ještě žil, usilovala by o jeho trestní stíhání.[1]

Filmografie (výběr)
  • Morituri, 1948
  • Chladné srdce, 1950
  • Hanussen, 1955
  • Mrtvé oči Londýna, 1961
  • Hostinec na Temži, 1962
  • Tajemství indického chrámu, 1963
  • Indický šátek, 1963
  • Vinnetou – Rudý gentleman, 1964
  • Pro pár dolarů navíc, 1965
  • Doktor Živago, 1965
  • Dobrodruh z Istanbulu, 1965
  • Kulka pro generála, 1966
  • Velký klid, 1968
  • Pomsta vlkodlaka, 1970
  • Hrabě Dracula, 1970
  • Aguirre, hněv Boží, 1972
  • Důležité je milovat, 1975
  • Smrt darebáka, 1977
  • Upír z Nosferatu, 1979
  • Vojcek, 1979
  • Fitzcarraldo, 1982
  • Voják, 1982
  • Láska a peníze, 1982
  • Netvor, 1985
  • Upíři v Benátkách, 1986 (režie)
  • Zelená kobra, 1987
  • Paganini ve víru erotických vášní, 1989 (režie)

Odkazy

Reference
  1. Otec byl tyran, potvrdila tvrzení sestry herečka Nastassja Kinski, článek na iDnes.cz

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.