Klášter Agdžoc

Klášter se nachází v rezervaci u jednoho z přítoků řeky Azat zhruba sedm kilometrů jižně od obce Geghard v provincii Ararat ve střední části Arménie. V rezervaci se nachází též pevnost Kakavaberd a klášterní komplex Havuc Tar.[1]

Podle legendy klášter založil Řehoř Osvětitel ve čtvrtém století u hrobky kněze Štěpána, který unikl pronásledování křesťanů arménským králem Trdatem III. a byl údajně společníkem svaté Rypsimy. Zbytky kláštera, které jsou dnes zříceninou, byly postaveny ve 13. století. Představený kláštera Abel nechal v letech 1212 až 1217 postavit hlavní kostel svatého Štěpána.[1] Prostředky na stavbu gavitu (krytý vchod do kláštera) na západní straně kláštera darovali Ivan Zakarian a místní kníže Grigor Khaghbakian.

Kostel sv. Petra a Pavla byl postaven v roce 1270 za knížete Vasaka Khaghbakiana představeným kláštera Eremiem. Během středověku měl klášter ve vlastnictví několik pozůstatků svatého Štěpána a svatého Řehoře Osvětitele. V 15. století vzniklo v klášteře mnoho rukopisů. Na začátku 17. století byl klášter zničen vojsky perského šáha Abbáše I. Vojáci také ukradli ostatky svatého Řehoře Osvětitele a vzali je do Tabrízu. Arménský obchodník je později přivezl zpět do Agdžocu. Dnes jsou tyto památky uchovávány v Ečmiadzinské katedrále. Klášter byl po invazi přestavěn a při zemětřesení v roce 1679 byl do značné míry zničen.[1] Poté byl klášter znovu přestavěn.[2] V 18. století byl znovu vypleněn a nakonec byl zničen během etnických a náboženských konfliktů mezi Armény a Ázerbájdžánci v letech 1905–1907.[2]

Reliéf apoštola Petra

Reliéf apoštola Pavla

Klášterní komplex je dnes (2019) chráněn jako ruina a skládá se ze dvou kostelů a gavitu. Hlavní kostel svatého Štěpána je křížový klenutý kostel s dvoupodlažními bočními kaplemi v rozích. Jeho kopule byla zničena při zemětřesení v roce 1679. Na západě byl v letech 1217 až 1234 postaven gavit, z něhož se dodnes zachovaly pouze základové zdi a některé volné kameny. Jeho klenba byla ze dvou protínajících se oblouků.[1]

Hned na sever od hlavního kostela je kostel svatého Petra a Pavla. Na obou stranách oltáře jsou boční kaple. Portál je bez střechy lodi a je lemován dvěma reliéfy zobrazujícími apoštoly Petra (vlevo) a Pavla (vpravo). Apoštolové byli ve 14. století běžným prvkem románských a gotických kostelů, ale pro arménskou církevní architekturu je to jev atypický. Stěny kostela sv. Petra a Pavla jsou vyzdobeny rostlinnými motivy, geometrickými ornamenty a vyobrazením scén ze Starého a Nového zákona (včetně Posledního soudu a Daniela v jámě lvové).[1]