Kivi jižní

Kivi jižní má dva podrody:

• A. a. australis, populace Jižního ostrova má přibližně 7000 jedinců. Oddělená populace, poblíž Haastu, anglicky nazývaná Haast brown kiwi (nezaměňujte s Apteryx haastii), je vzácnější (s populací pouze 250 jedinců) a je charakteristická svým červenohnědým opeřením.[2]
• A. a. lawryi, populace Stewartova ostrova je početnější, má 20 000 jedinců, což odpovídá 17 jedincům na kilometr čtvereční. Jejich peří je červenavě hnědě podélně žíhané.[2]

Kivi jižní je asi 45 cm vysoký nelétající pták. Chybí mu ocas a má zakrnělá křídla. Krycí pera jsou jemná, nemají paprsky, podobají se srsti. Peří je hnědavé. Zobák je dlouhý, mírně zahnutý. Kosti nejsou pneumatizované. Na nohách má 4 prsty, palec je malý. Velmi dobře je vyvinutý čich, zrak je slabý.

Kivi jižní, pokud je donucen k obraně, kope kolem sebe obdobně jako klokan. Pokud však může, raději před nebezpečím uprchne, k čemuž mu napomáhají jeho velmi dobré běžecké schopnosti. Kivi jižní tvoří monogamní páry, které spolu vydrží většinou až do konce života.

Druh je monogamní a množí se po celý rok. Samice klade většinou jen 1 vejce dosahující velikosti jedné třetiny samice do společně vyhrabané nory. Na vejcích sedí samec asi 75 dní a své rodičovské povinnosti se věnuje natolik, že většinu času hladoví a ztratí až třetinu své hmotnosti. Mláďata se opeří po 6 až 10 dnech, nejzranitelnější jsou do jednoho roku života. Přibližně po čtyřech až šesti týdnech po vylíhnutí může samice snést vejce nové.[3]

Kivi je nejznámějším ptákem Nového Zélandu, žije skrytě, vychází jen večer.

Kivi jižní se živí hlavně červy a larvami hmyzu, které vyhledává především v noci za pomoci svého vynikajícího čichu.