Kienhaid

Kienhaid (též Načetín I nebo Zadní Načetín, německy Kienheide) je zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Nacházela se v těsném sousedství státní hranice s Německem asi 4.5 km západně od Kalku. Stála na pravém břehu hraničního potoka Černá a na levém břehu na ni navazovala německá dosud stojící vesnice Kühnhaide. Až do svého zániku byla samostatnou obcí. Od července 2012 je místo, kde vesnice stávala, součástí přírodní rezervace Prameniště Chomutovky.

Kienhaid
Nejlépe zachovaný dům
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecKalek
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°34′54″ s. š., 13°15′7″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíNačetín (8,61 km²)
Nadmořská výška870 m n. m.
Kienhaid
Další údaje
Zaniklé obce.cz32
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

První polovina názvu vesnice Kien- vychází buď z příjmení Kühn (smělý), nebo ze slova Kien (louč, smr, borovice). Slovo haide znamená neobdělanou zemi, vřesoviště, vřes nebo pláň. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech Künheidt (1598), Künheit (1787) nebo Kienhaid (1854).[1]

Historie

Podle Antonína Profouse pochází první písemná zmínka o Kienhaide z roku 1598, ale podle Zdeny Binterové se vztahuje k saské vesnici. Ta česká nebyla uvedena v berní rule z roku 1654, a je proto pravděpodobné, že vznikla až po třicetileté válce a z počátku ji obývali zejména uhlíři. Práce na poli nebo chov dobytka se vzhledem k vysoké nadmořské výšce a nepříznivému podnebí nevyplácely. Roku 1857 byla jižně a jihovýchodně od vesnice objevena malá ložiska železné rudy.[2]

Většina obyvatel pracovala v lese i na konci devatenáctého století, kdy se ve vsi v malém množství vyráběly dřevěné krabice a dětské pušky. Kromě toho zde Antonín Kaaden provozoval soustružnickou dílnu, kde se vyráběly díly a navijáky vrtných soustav.[2]

V roce 1709 chodily zdejší děti do školy v saské Kühnhaide, později vyučování probíhalo v obytných domech a od roku 1824 ve vsi stála budova jednotřídní školy.[2]

Až do druhé světové války žili ve vsi převážně Němci. Česká správa byla po válce obnovena až 10. prosince 1945, a obyvatelé se pokoušeli přejít hranici do Německa. Po odsunu Němců nebyla Kienhaid dosídlena a koncem čtyřicátých let dvacátého století zanikla.[2] Ve druhé polovině dvacátého století zde ČSAD Praha Klíčov provozovalo rekreační středisko se sjezdovkou na západním úbočí vrchu Čihadlo.[3]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 232 obyvatel (z toho 108 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 213 Němců a osmnáct cizinců. Kromě 21 evangelíků patřili k římskokatolické církvi.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 235 obyvatel: 222 Němců a třináct cizinců. S výjimkou jednoho člověka bez vyznání a šestnácti evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[5]

Kienhaide patřila k římskokatolické farnosti Kalek.[2] Ve vsi stávala kaple, z níž se dochovalo torzo zarůstající lesem.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů[7]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 232255277250230232235......2
Domy 33384241383639.....11

Obecní správa a politika

Po zrušení poddanství se Kienhaid stala samostatnou obcí v okrese Jirkov.[2] Při sčítání lidu v letech 1869–1880 bývala osadou Kalku,[8] ale od roku 1889 byla opět obcí a při sčítání lidu v roce 1910 patřila do v soudního okresu Hora Svatého Šebestiána. Nejpozději roku 1930 byla sloučena s Načetínem. Starostou obce byl od roku 1889 Antonín Kaaden.[2]

Při volbách do obecních zastupitelstev konaných 22. května 1938 v Kienhaide žilo 116 voličů. Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze Sudetoněmecká strana, která se tak automaticky stala vítězem voleb.[9]

Odkazy

Reference
  1. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. S. 223.
  2. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska. Díl IV. V bývalém soudním okrese Jirkov. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1996. 56 s. Kapitola 27–29, s. 40. Dále jen Binterová (1996).
  3. Kienhaid [online]. Místopis České republiky, 2013 [cit. 2015-09-06]. Dostupné online.
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 208.
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 98.
  6. Kaple [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2020-10-24]. [www.znicenekostely.cz/index.php?load=detail&id=11895 Dostupné online].
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-11]. Kapitola Chomutov. Dostupné online.
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 229. Dostupné online.
  9. RŮŽEK, Vlastislav. „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…). Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 1, s. 10, 15. ISSN 0231-5076.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.