Kazimierz Grocholski

Pocházel z polské šlechtické rodiny. Studoval právo na Lvovské univerzitě a Vídeňské univerzitě. V roce 1839 získal titul doktora práv. Nastoupil pak do státních služeb. Od roku 1847 se angažoval i politicky v následujícím období publikoval četné studie a články o společenských a hospodářských otázkách Haliče. V roce 1861 byl zvolen poslancem Haličského zemského sněmu a téhož roku se stal i poslancem vídeňské Říšské rady za velkostatkářskou kurii (slib složil 11. května 1861[1]). Opětovně zasedal ve sněmovně i v následujícím funkčním období 1867-1870. V letech 1867–1869 přitom zastával i post člena zemského výboru Haliče a vicemaršálka zemského sněmu. Na Říšské radě od roku 1868 působil jako předseda Polského klubu a z této pozice prosazoval rozsáhlou autonomii pro Halič.[2] Právě kvůli nenaplněným autonomistickým požadavkům haličských politiků 31. března 1870 rezignoval na poslanecký mandát. V parlamentní politice ale zůstal. Ve funkčním období 1870-1871 byl opět poslancem Říšské rady. Zvolen byl haličským sněmem do Říšské rady i v roce 1871, ale v rámci opozice proti centralistickému pojetí Předlitavska křeslo nepřevzal a roku 1873 byl jeho mandát prohlášen za zaniklý.[1] Patřil do východohaličské konzervativní skupiny (tzv. Podolacy).[3]

5. února 1871 se stal ministrem pro haličské záležitosti Předlitavska ve vládě Karla von Hohenwarta. Funkci si udržel i v nové vládě Ludwiga von Holzgethana. Na ministerském postu setrval do 22. listopadu 1871. Šlo o prvního ministra, který ve vládě fakticky působil jako reprezentant Haliče v rámci posílení jejího autonomního statutu.[4]

V následném období dále působil jako předák Polského klubu v parlamentu, kde společně s českými a německými konzervativními poslanci tvořil od konce 70. let 19. století provládní většinu na podporu vlády Eduarda Taaffeho.[2] Poslanecké křeslo získal v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 (za kurii velkostatkářskou v Haliči). Slib složil 10. listopadu 1873 a poslanecký mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1879 a ve volbách do Říšské rady roku 1885 (v obou volbách nyní za kurii venkovských obcí, obvod (Tarnopol, Zbaraz, Skalat). Poslancem byl až do své smrti.[1]