Kavaja

První záznam názvu dnešního města nicméně pochází z tureckých zdrojů z první poloviny 15. století. Město zde bylo založeno roku 1595 pod jménem Kavalje. Již dříve se zde nacházela menší osada, kontinuita souvislého osídlení zde byla již z dob starověku. Díky přítomnosti obchodní stezky, dříve římské silnice Via Egnatia, se zde potkávali obchodníci a řemeslníci. Před příchodem Osmanů zde pozemky vlastnily dva vlivné rody, a to Skurajové a Matrangajové.

V roce 1670 město navštívil a zdokumentoval turecký cestovatel Evliya Çelebi. Napočítal okolo čtyř set domů. Za dob existence Osmanské říše (až do roku 1912, kdy vznikla nezávislá Albánie) bylo město vyhlášené výrobou tradičních koberců a keramikou.

V roce 1919 zde bylo založeno první divadlo.

Po roce 1945 a ustanovení komunistické vlády bylo rozhodnuto o zprůmyslnění města. Již v roce 1947 sem byla zavedena z Drače železnice.

Bylo to první město v Albánii, kde začala v roce 1990 revoluce proti komunistickému režimu.

Ve městě je dochovaná hodinová věž, zbudovaná v roce 1817 (albánsky Kulla e sahatit). Mešita Kubelie původem ze 17. století se do současné doby nedochovala v původní podobě a byla rozsáhle přestavěna. Staveb, které pamatují období osmanské nadvlády, se nachází v Kavaji obecně jen velmi málo.

V roce 1971 bylo v Kavaji otevřeno etnografické muzeum.

Městem prochází hlavní silniční tah Drač–Vlora a železniční trať vedená v témže směru. Vzhledem k mořskému pobřeží a horám umístěným východně od města má většina dopravních tahů podobu severo-jižní.

• Baba Faja Martaneshi (1910–1947), bektašijský duchovní a partyzánský bojovník
• Andrea Stefi (1911–1963), spisovatel
• Kristina Koljaka (1916–2003), sochař
• Muhamet Kapllani (* 1943), diplomat a politik
• Nexhat Tafa (* 1952), scenárista
• Parashqevi Simaku (* 1966), zpěvačka
• Agim Hushi (* 1967), operní zpěvák
• Altin Rraklli (* 1970), fotbalista
• Skerdilaid Curri (* 1975), fotbalista
• Andi Lila (* 1986), fotbalista