Katolický domov studujících

Katolický domov studujícíchDomov mládeže a školní jídelna (KDS) je zřizován Českou kongregací sester dominikánek na Praze 1 v Černé ulici č. p. 1610/14 (spojen s č. 16). Poskytuje ubytování studentkám středních a vyšších odborných škol, a to v domě, který zažil např. Karla Teigeho, známý Devětsil a působení sester dominikánek v první polovině 20. století. Součástí KDS je také jídelna, která poskytuje domácí stravování ve dnech školního vyučování nejen ubytovaným studentkám, ale také studentům středních a vyšších odborných škol z okolí a dalším zájemcům. Během celého roku dům slouží i turistům, kteří přijíždějí navštívit Prahu.

Katolický domov studujících - DM a ŠJ
Právní formaškolská právnická osoba
SídloČerná 1610/14, Praha, 110 00, Česko
Mateřská organizaceČeská kongregace sester dominikánek
Datová schránkag2tr7gt
IČO43001106 (VR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Předválečné období

Dům v Černé ulici č. p. 1610/II (č. o. 14) byl postaven v roce 1882 Františkem Buldrou pro Josefa Teigeho a jeho choť Aloisii. Na druhém dílu parcely vyrostla ve stejné době novostavba č. p. 170 (č. o. 16).

V roce 1900 se v Černé ulici 14 narodil známý literární teoretik Karel Teige (1900 – 1951). U Taigů v Černé ulici se scházeli spolu se studenty gymnázia z nedaleké Křemencovy ulice také další literáti a umělci, kteří zde založili svaz umělecké kultury zaměřující se jak na poetismus, tak na další příbuzné umělecké směry. Název Devětsil dali tomuto svazu bratři Čapkové.

V roce 1909 dům č. 16 (č. p. 170) zakoupil Dětský Azyl milostného pražského Jezulátka. Azyl v té době již 7 let pečoval o osiřelé děti, jejichž počet se každým rokem zvyšoval. Od roku 1907 se o výchovu dětí staraly sestry dominikánky, které při koupi domu hradily polovinu kupní ceny. Roku 1914 byl sestrami dominikánkami přikoupen pro Azyl i sousední dům č. p. 1610/II, dnes č. o. 14. V letech 1914 – 1937 využíval Azyl v domě č. 14 pouze přízemí a 3. patro a na těchto podlažích byly domy č. 14 a 16 provozně propojeny. V roce 1937 se rodina Teigova z domu č. 14 odstěhovala a v následujícím roce došlo k definitivnímu propojení obou domů a k dalším nezbytným stavebním úpravám obytných prostor.

Během komunistického útlaku

Poklidný život v Dětském azylu byl přerušen roku 1949, kdy z moci úřední byly děti z domu postupně umisťovány do jiných ústavů, a dům byl převzat do státní správy. Do Černé 14 - 16 byl nastěhován internát základní školy pro děti s vadami řeči, která v té době sídlila v nedaleké Charvátově ulici. Sestry dominikánky byly 26. 4. 1951 z domu odvezeny do soustřeďovacích táborů a péče o děti byla předána civilním zaměstnancům. Kromě internátu byla v Černé zřízena mateřská škola pro děti s palatolalií. V roce 1953 bylo ve 4. patře domova v Černé ulici zřízeno dormitorium pro spánkovou léčbu. Od 1. 9. 1959 byla škole pro děti s vadami řeči přidělena budova salesiánského kláštera v Praze na Kobyliském náměstí. Do nově získaných prostor se přestěhovala nejen škola, ale i internát s mateřskou školou. V uvolněné budově v Černé ulici byl od školního roku 1959/1960 zřízen chlapecký domov mládeže. Později byla ve 4. patře ubytována současně i děvčata. Postupem času se ze smíšeného stal pouze dívčí internát. K tomuto domovu mládeže patřila pobočka v Husově ulici, kde byli ubytováni zahraniční studenti. Ti se stravovali v Černé 14.

Období po listopadu 1889

V roce 1990 byly zákonem č. 292/90 Sb. vráceny domy 14 a 16 v Černé ulici Kongregaci sester dominikánek. 30. srpna 1990 do Prahy přijely první tři sestry a začaly pracovat ve stávajícím Domově mládeže.

Od roku 1991 je Katolický domov studujících církevní školské ubytovací zařízení. Do sítě škol, předškolních a školských zařízení MŠMT ČR byl zařazen k 1. 11. 1991 a opakovaně k 1. 9. 1996 a k 1. 9. 1999. Ve smyslu školského zákona č. 561/2004 Sb. došlo k transformaci právní osoby a změny názvu zařízení na Katolický domov studujících – domov mládeže a školní jídelna, š.p.o. Zápis do školského rejstříku byl proveden ke dni 17. 6. 2006. Domov mládeže má kapacitu 83 studentek.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.