Kategorizace prací

Kategorizaci prací musí provádět každý zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance. Tato povinnost mu vyplývá z ustanovení § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Také se vztahuje na osobu, která podniká podle zvláštního právního předpisu a není zaměstnavatelem (§ 43 uvedeného zákona).

Smysl zařazení prací do kategorií

Hlavním smyslem kategorizace prací je stanovení míry rizika u vykonávaných prací z hlediska ochrany zdraví při práci a přijetí potřebných opatření k snížení míry rizika. Kategorizace prací také slouží k diferenciaci povinností k zajištění ochrany zdraví při práci stanovených zaměstnavateli právními předpisy.

Kategorie

Vykonávané práce se podle míry rizika zařazují do čtyř kategorií. První kategorie je s nejnižší mírou rizika, čtvrtá s nejvyšší. Práce zařazené do třetí a čtvrté kategorie jsou považovány za práce rizikové. Za práci rizikovou může být považována i práce zařazená do druhé kategorie, pokud tak o ní rozhodl orgán ochrany veřejného zdraví (hygienická stanice) nebo tak stanovil zvláštní právní předpis.

Předpisy rozlišují práce takto:

Práce kategorie první

Práce kategorie 1 jsou práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví.

Práce kategorie druhé

Práce kategorie 2 jsou práce, při nichž lze podle současné úrovně poznání očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů stanovené předpisy, a práce naplňující další kritéria pro jejich zařazení do kategorie druhé podle přílohy č. 1, vyhlášky č. 432/2003 Sb.

Práce kategorie třetí

Práce kategorie 3 jsou práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení práce do kategorie třetí podle přílohy č. 1, vyhlášky č. 432/2003 Sb., přičemž expozice fyzických osob, které práce vykonávají, není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jež lze pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací.

Práce kategorie čtvrté

Práce kategorie 4 jsou práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.

Rizikové faktory

Do výše uvedených kategorií, se práce zařazují z hlediska zhodnocení 13 rizikových faktorů. Jsou jimi:

  1. prach;
  2. chemické látky;
  3. hluk;
  4. vibrace;
  5. neionizující záření a elektromagnetické pole;
  6. fyzická zátěž;
  7. pracovní poloha;
  8. zátěž teplem;
  9. zátěž chladem;
  10. psychická zátěž;
  11. zraková zátěž;
  12. biologické činitele;
  13. práce ve zvýšeném tlaku vzduchu.

Měření rizikových faktorů pro účely kategorizace

Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci nebo držitele autorizace k příslušným měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor měření nebo vyšetřování autorizace nebo akreditace právními předpisy upravena, pokud není sám takto kvalifikovaný.

Postup zaměstnavatele při kategorizaci

O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

Návrh na zařazení prací do kategorií předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích (dále jen "zaměstnavatel"), a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. V případě, že tak zaměstnavatel v zákonné lhůtě neučinil, je povinen předložit návrh v nejbližším možném termínu. Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel. Je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a údaje rozhodné pro toto zařazení.

Ostatní práce, tedy práce nezařazené do druhé až čtvrté kategorie, se považují za práce kategorie první.

V případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na její zařazení do kategorie třetí nebo čtvrté, je zaměstnavatel povinen bezodkladně předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví nový nebo upravený návrh.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.