Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Hildesheim)

Po založení biskupství v roce 815 v Hildesheimu vznikla mariánská kaple v místě v dnešní apsidy pod kryptou. Později dal biskup Guntar z Hildesheimu jižně od kaple postavit baziliku zasvěcenou svaté Cecilii se dvěma okrouhlými věžemi, která sloužila jako pohřebiště prvních čtyř biskupů. Z obou staveb se dochovaly jen zbytky základů, biskupská hrobka, fragmenty pozdějších staveb a 800 středověkých hrobů.

Současnou katedrálu začal v roce 872 postavit biskup Altfrid jako trojlodní baziliku na křížovém půdorysu s dvoustupňovým westwerkem. V roce 1046 ji těžce poškodil požár. Biskup Azelin plánoval vybudovat novou stavbu západně od poškozené katedrály. Jeho nástupce Hezilo z Hildesheimu od tohoto plánu ustoupil a pokračoval ve výstavbě existující katedrály s přilehlou kapitulou. Do 14. století pokračovaly další významné stavební úpravy, ale při zachování původního Altfridova půdorysu. Z období gotiky pocházejí boční kaple na severní a jižní straně. Křížení je barokní. V 19. století byl původní westwerk nahrazen novorománskou dvojitou věží, která byla zničena v roce 1945.

Během druhé světové války byla stavba v podstatě úplně zničena, zůstaly stát jen novorománské ostění západní strany, vnější obvodové zdi, část jižní boční lodi s kaplí sv. Vavřince a krypta. V letech 1950 až 1957 byla ve zjednodušené formě znovu postavena a zvýšeno niveau podlah.

Po dlouholetých přípravách a začal v roce 2009 archeologický průzkum a následovala komplexní rekonstrukce stavby, pro niž byla 10. ledna 2010 katedrála uzavřena. Během stavebních prací místo dómu sloužil , tak jako po druhé světové válce, biskupský kostel Bazilika svatého Gotharda. Slavnostní znovuotevření katedrály se uskutečnilo 15. srpna 2014 a zahájilo oslavy 1200 let existence biskupství, které se uskutečnily roku 2015. V jejich rámci bylo otevřeno rozšířené Dómské muzeum.

Významné umělecké památky

• románská bronzová vrata biskupa Bernwarda
• románský sloup biskupa Bernwarda se scénami z Kristova života
• románský kolový lustr (kopie, originál je v Dómském muzeu)
• románská relikviářová skříň sv. Gotharda (v kryptě)
• renesanční chórová přepážka
• 12 zvonů - největší počet chrámových zvonů v Sasku, o celkové váze 24,724 tun

Po východní apsidě dómu se pne šípková růže zvaná tisíciletá, jejíž stáří je podle legendy stejné jako stáří kláštera, tedy více než tisíc let.

• 
  Pohled z kostela svatého Ondřeje
• 
  Půdorys
• 
  Severní strana
• 
  Interiér
• 
  základy stavby z 9. století, odkryté archeologickým výzkumem pod kryptou
• 
  románský sloup
• 
  gotické chórové lavice zničené za války

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katedrála Panny Márie (Hildesheim) na slovenské Wikipedii. (doplněný a opravený)

• Michael Brandt: Bernwards Tür - Schatz aus dem Dom zu Hildesheim, Verlag Schnell & Steiner GmbH, Regensburg 2010, ISBN 978-3-7954-2045-1
• Bernhard Gallistl: Der Dom zu Hildesheim und sein Weltkulturerbe, Bernwardstür und Christussäule, Bernward Mediengesellschaft mbH, Hildesheim (2000), ISBN 3-89366-500-5
• Karin Heise: Der Lettner des Hildesheimer Doms - Die Bildhauerkunst der Münsterschen Werkstätten 1535-1560, 2 Band, Hildesheim 1998 (= Der Hildesheimer Dům – Studien und Quellen, Bd. 2,1 + 2,2).
• Claudia Hohl: Das Taufbecken des Wilbernus - Schatz aus dem Dom zu Hildesheim, Verlag Schnell & Steiner GmbH, Regensburg 2009, ISBN 978-3-7954-2047-5
• Karl Bernhard Kruse (Hrsg.), Der Hildesheimer Dům – Von der Kaiserkapelle und den Karolingischen Kathedralkirchen bis zur Zerstörung 1945 (Grabungen und Bauuntersuchungen auf dem Domhügel 1988 bis 1999), Verlag Hahnsche Buchhandlung, Hannover (2000), ISBN 3-7752-5644-X
• Annett Laube-Rosenpflanzer; Lutz Rosenpflanzer: Kirchen, Klöster, Königshof : vorromanische Architektur zwischen Weser und Elbe, Halle 2007, ISBN 3-89812-499-1

• Křesťanská sakrální architektura

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Katedrála Panny Marie v Hildesheimu na Wikimedia Commons
• Světové dědictví Hildesheim
• Stránka UNESCO