Karnobat
Karnobat (bulharsky: Карнобат) je město v Burgaské oblasti v Bulharsku. Je také administrativním centrem stejnojmenné obštiny.
Karnobat Карнобат | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 42°38′ s. š., 26°59′ v. d. |
Nadmořská výška | 262 m n. m. |
Stát | Bulharsko |
Oblast | Burgaská |
Obština | Karnobatská obština |
Karnobat | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 109,657 km² |
Počet obyvatel | 18 211 (2012) |
Hustota zalidnění | 166,1 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Georgi Dimitrov (БСП) |
Telefonní předvolba | 0559 |
PSČ | 8400 |
Označení vozidel | А (Б) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Karnobatská oblast se nachází na jižní straně Rishského a Varbitského průsmyku. Území bylo osidlováno už v Neolitu a době železné. Po založení První bulharské říše se zdejší oblast stala dějištěm mnoha bitev mezi Bulhary a Byzancí. Zvláštní význam měla v této době pevnost Markeli (7,5 kilometru od Karnobatu), která byla vojenským a biskupským sídlem.
První písemná zpráva o městu Karnobatu pochází z roku 1153. Nachází se v jedné z kartografických knih od arabského cestovatele a učence Al-Idrísího. Během turecké nadvlády bylo město významným správním a obchodním centrem. Koncem 18. století zde vykonával službu bulharský kněz Stoiko Vladislavov (známý jako Sofronij Vračanský).
V 19. století vyhnali obyvatele Karnobatu z města biskupa z Pomorie a tím se zbavily řeckého vlivu. Město se v této době stalo administrativním, ekonomickým a komerčním centrem. V roce 1838 zde byl postaven kostel Jana Evangelisty a v roce 1864 byla otevřena necírkevní škola.
Během Rusko-turecké války (1877–1878) padlo mnoho zdejšího obyvatelstva za oběť bačibozukům a Adygejcům, kteří po ústupu Rusů prováděli rozsáhlé turecké represálie. K osvobození Karnobatu z turecké nadvlády došlo 24. ledna 1878
Pamětihodnosti
- Středověká pevnost Markeli – nachází se 7,5 kilometry západne od města na kopci u řeky Mochuritsa. Archeologické vykopávky, které začaly v roce 1986, zde odhalily středověkou baziliku z 6. století, bulharský kostel z 10. století a byzantský kostel z 11. století.
- Sinabey Hamam – turecké veřejné lázně z poslední čtvrtiny 15. století.
- Hodinová věž – postavena v roce 1874. Nachází se poblíž lázní.
- Kostel svatého Jana Evangelisty
- Mešita – postavena v roce 1821
- Židovský hřbitov
Slavní rodáci
- Benčo Obreškov (27.4.1899 – 8.4.1970)- bulharský malíř
- Dimităr Poljanov (4.10.1876 – 25.9.1958) – bulharský básník a publicista
- Ivan Karanovski (5.4.1882 – 22.10.1960) – bulharský literární kritik
- Minko Nevolin (2.1.1881 – 13.9.1972) – bulharský básník a spisovatel
Galerie
- Hodinová věž
- Dětská knihovna
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karnobat na anglické Wikipedii.