Karneadés z Kyrény

Karneadés z Kyrény, řecky Καρνεάδης (214 př. n. l., Kyréna – 129 př. n. l., Atény) byl starořecký filozof narozený na území dnešní Libye. Stál v čele tzv. Nové Akademie. Navázal zejména na Arkesiláa. Údajně byl nejoblíbenějším a nejvěhlasnějším scholarchou a „přivedl Akademii k obecnému respektu mezi občanstvem.“[1] Respekt mu vysloužilo i údajné narození ve stejný den v měsíci jako Platón a smrt při zatmění měsíce, což se označilo jako smutek nebes.[1] Byl tak vytížený studiem a výukou, že si dokonce neměl čas stříhat vlasy ani nehty.[1]

Karneadés z Kyrény
Narození	214 př. n. l. Kyréna
Úmrtí	129 př. n. l. (ve věku 84–85 let) Athény
Povolání	filozof
Funkce	scholarch of the Platonic Academy (Desetiletí do 160 př. n. l. – 129 př. n. l.)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Texty nezanechal, jeho učení zaznamenal jeho žák Kleitomachos, dozvídáme se o něm hojně také u Cicerona a Sexta Empirika, neboť Karneadés podnikl filozofickou misii v Římě, který tím velmi ovlivnil. Byl radikálním skeptikem a probabilistou. Zpochybňoval především možnost poznání pravdy rozumovou cestou. Na to upozorňoval především skrze paradoxy, například paradoxu Kréťana lháře, kde je výrok sám v sobě rozporný.[1] Člověk se dle něj musí spokojit jen s kategorií pravděpodobnosti, která však dostačuje ke správnému rozhodování a žití. Ostré kritice podrobil školu stoiků i epikurejců. Kritizoval zejména stoické kritérium pravdy, tzv. kataleptickou představu, ale také stoickou teologii (důkaz o existenci bohů) i stoickou etiku.

Jeho význam spočívá v v náboženském skepticismu, kde shromáždil většinu základních filosofických i noetických argumentů, mluvících o nerozhodnutelnosti otázky o poznatelnosti bohů. Tady také spadá jeho teorie pravděpodobnosti – tzv. teorie probabilismu. Ta říká, že sice nemůžeme nic vědět jistě, avšak některé věci lze považovat za pravděpodobnější.[1] "Kritériem pravděpodobnosti je jasnost a zřetelnost. Lépe vidíme za světla nebo pokud nejsme unaveni atd.). Druhou podmínkou je společný výskyt dalších představ a jejich pečlivé prozkoumání. (Je třeba prozkoumat všechny okolnosti, stavy, okolí atd.)"[2] Jeho pojetí je ale velmi problematické v tom, že pokud člověk nezná pravdu, může jen stěží určit, co je k pravdě blíže, tzn. co je pravděpodobnější. Dle pojetí Břetislava Horyny tak postavil proti dogmatismu jiný dogmatismus, zdůvodněný „quasi-skepticky“, čímž opustil skeptické hledisko.[1]