Karla Prokšová

Narodila se v Bohušicích, v rodině láníka Františka Prokeše a jeho manželky Kateřiny, rozené Doležalové.[1] Do měšťanské školy chodila v Moravských Budějovicích. V té době bydlela u svých prarodičů v Lukově.[2] Osobně se znala s básníkem Otokarem Březinou, který žil od roku 1901 v nedalekých Jaroměřicích nad Rokytnou.[3]

Dne 15. listopadu 1909 se Karla Prokšová provdala v Jaroměřicích nad Rokytnou za vdovce Artura Geusse (1881–??), úředníka úřadu pro vyměřování poplatků v Praze.[4] První manželka Artura Geusse zemřela 20. března 1909.[5][p 1] Z prvního manželství měl Artur Geuss dceru Marii (1903–??) a syna Artura (1904–??). Karle Prokšové-Geussové se v manželství narodil syn Arnošt (1910[6]–??).[7] V roce 1921 bylo její manželství prohlášeno za rozloučené.[4]

Spisovatelské dráze se věnovala od počátku 20. let dvacátého století, kdy ji k ní přivedl tehdejší redaktor deníku Venkov Petr Fingal[p 2] (1889–1940). V té době žila především z honorářů za své příspěvky, které uplatňovala především v periodikách spjatých s agrární stranou.[8][p 3]

Je pohřbena na pražském hřbitově Malvazinky.[9]

Přestože otcovo příjmení bylo Prokeš a spisovatelka sama byla v úředních dokumentech (matrika oddaných, soupis pražských obyvatel) zapsána jako Prokešová, svá díla vydávala důsledně pod příjmením Prokšová či Prokšová-Geussová.

Karlu Prokšovou většinou inspiroval hanácký venkov, který byl protikladem ke zkaženosti velkoměsta.[8] Předválečná krititika přijímala její díla spíše vlažně;[10] ve své době ale byla oblíbená a to jak její tvorba pro dospělé, tak divadelní hry pro děti.[8] Jazykově využívala tzv. horácké nářečí svého rodiště,[2] které patří do podskupiny hanáckých (středomoravských) nářečí.[11]