Karl Lubich
Karl Lubich (25. listopadu 1832 Sklené[1] – 4. ledna 1897 Sklené[2][1]) byl rakouský politik německé národnosti z Moravy, na konci 19. století poslanec Říšské rady.
Karl Lubich | |
---|---|
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1891 – 1897 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana (Sjednoc. německá levice) |
Narození | 25. listopadu 1832 Sklené Rakouské císařství |
Úmrtí | 4. ledna 1897 Sklené Rakousko-Uhersko |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Biografie
Profesí byl majitelem dědičné rychty v Skleném.[3] Zasedal v obecním zastupitelstvu, kam byl zvolen mj. v roce 1888. Roku 1890 usedl i do výboru hasičského sboru. Jistý Carl Lubich postavil v Skleném továrnu na bramborovou moučku.[4]
Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1891 za kurii venkovských obcí na Moravě, obvod Olomouc, Šternberk atd. Poslancem byl do své smrti roku 1897.[5] Ve volebním období 1891–1897 se uvádí jako Karl Lubich, majitel dědičné rychty, bytem Sklené (Glasdörfl).[6] Ve volbách porazil českého protikandidáta. V parlamentu nepatřil mezi výrazné politiky.[2]
Po volbách roku 1891 je na Říšské radě uváděn coby člen klubu Sjednocené německé levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných) proudů.[7][1]
Odkazy
Reference
- Grazer Volksblatt. Leden 1897, čís. 4, s. 9. Dostupné online.
- Abgeordneter Lubich. Neues Wiener Journal. Leden 1897, čís. 1150, s. 5. Dostupné online.
- KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 128. (německy)
- Školní kronika obce Sklené – překlad z německého jazyka [online]. obecmalamorava.cz [cit. 2015-11-23]. Dostupné online. (česky)
- Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0011&page=412&size=45
- Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.