Carl Rammelsberg

Carl (Karl) Friedrich August Rammelsberg (1. dubna 1813 Berlín – 28. prosince 1899 Berlín-Lichterfelde) byl německý chemik a mineralog.

Carl Rammelsberg
Narození1. dubna 1813
Berlín
Úmrtí28. prosince 1899 (ve věku 86 let)
Groß-Lichterfelde
Alma materHumboldtova univerzita
Povoláníchemik, vysokoškolský učitel a mineralog
ZaměstnavatelHumboldtova univerzita
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Rammelsberg se nejprve věnoval farmacii, v letech 1833 až 1837 studoval v Belíně přírodní vědy, chemii a mineralogii. Po promoci v roce 1840 zde byl habilitován. V roce 1846 se stal univerzitním profesorem. Od roku 1850 přednášel chemii a mineralogii na královském Komerčním institutu v Berlíně jako následovník Adolfa Bayera a také přednášel na báňské akademii.

V roce 1874 se podruhé stal řádným profesorem chemie a v období 1881-1882 plánoval založení II. chemického institutu.[1]. Do roku 1891 vedl druhý chemický institut na ulici Bunsenstraße.[2]

V roce 1855 se stal členem Pruské akademie věd v Berlíně a v roce 1859 členem-korespondentem Bavorské akademie věd. Od roku 1862 byl členem akademie Leopoldina a od roku 1872 členem American Academy of Arts and Sciences.

V roce 1867 byl jedním ze zakladatelů Deutsche Chemische Gesellschaft v Berlíně a v letech 1870, 1872 a 1874 byl členem představenstva.[3]

Mineralogie

Rammelsberg je v oblasti mineralogické chemie považován za autoritu, věnoval se také analýze, krystalografii, metalurgii a studiu meteoritů.

Několik druhů minerálů také jako první analyzoval, mezi jinými augit, franklinit a tefroit[4]. U dalších minerálů, jako jsou magnesioferrit a tachyhydrit, byl autorem prvního popisu.

Jeho rozsáhlou mineralogickou sbírku v roce 1879 převzala Humboldtova univerzita v Berlíně.[5] V roce 2009 byly sbírky, mezi nimi i minerály, přemístěny do modernizovaného Muzea přírodní historie v Berlíně.

Dílo
  • Handwörterbuch des chemischen Teils der Mineralogie (Berl. 1841, 5 Supplemente 1843-53), později vydáno jako Handbuch der Mineralchemie (Leipz. 1860, 2. Aufl., das. 1875, Ergänzungsheft 1886)
  • Lehrbuch der Stöchiometrie und der allgemeinen theoretischen Chemie (Berl. 1842)
  • Lehrbuch der chemischen Metallurgie (das. 1850, 2. Aufl., das. 1865)
  • Lehrbuch der Kristallkunde (das. 1852)
  • Handbuch der kristallographischen Chemie (das. 1855)
  • Handbuch der kristallographisch-physikalischen Chemie (Leipz. 1881-82, 2 Bde.)
  • Grundriß der Chemie (5. Aufl., Berl. 1881)
  • Anfangsgründe der quantitativen mineralogischen und metallurgisch-analytischen Chemie (das. 1845)
  • Leitfaden für die qualitative (7. Aufl., das. 1885) und die quantitative chemische Analyse (4. Aufl., das. 1886)
  • Elemente der Kristallographie (das. 1883)
  • Chemische Abhandlungen 1838-1888 (das. 1888) u. a. Vgl. "Karl Friedrich R.", Festschrift (Berl. 1887).

Příspěvky v Annalen der Physik
  • Ueber das Verhaltendes Cyans zum Kadmium und über mehre Doppelcyanüre im Allgemeinen; von C. Rammelsberg
  • XII.Mineralogisch-chemische Notizen über Stilpnomelan, schwefelsaure Thonerde,und schwefelsaures Eisenoxyd; von C. Rammelsberg
  • Ueber die Substanzen, welche mit den Namen Haarsalz und Federalaun bezeichnet wurden; von C. Rammelsberg
  • Ueber die chemische Zusammensetzung des Datoliths und des Botryoliths; von C. Rammelsberg
  • Ueber eine neuebasisch schwefelsaure Thonerde; von C. Rammelsberg
  • Ueber die Verbindungendes Jodzinks mit alkalischen Jodüren; von C. Rammelsberg
  • Ueber die Zusammensetzung des Berthierits von Bräunsdorf bei Freiberg; von C. Rammelsberg
  • Ueber die einfachen unddoppelten Cyanmetalle; von C. Rammelsberg
  • Ueber den Boulangerit; von C. Rammelsberg
  • Ueber den Chabasit und Gmelinit; von C. Rammelsberg
  • Ueber die Zusammensetzung der Afterkrystalle des Augits; von C. Rammelsberg
  • Ueber die chemische Zusammensetzung des Boracits, so wie diejenige der Verbindungen der Borsäuremit der Talkerde überhaupt; von C. Rammelsberg

Ocenění

Minerál rammelsbergit, poprvé popsaný v roce 1854 W. K. von Haidingerem z typové lokality poblíž Schneebergu v Krušných horách byl pojmenován na jeho počest.[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carl Rammelsberg na německé Wikipedii.

  1. Historie II. Chemisches Institut in der Bunsenstr. Archivováno 28. 2. 2015 na Wayback Machinedito
  2. Jeho nástupcem byl Hans Heinrich Landolt
  3. Nachruf der DChG 1900, deren Vorstand er 1870, 1872 und 1874 war (siehe Jan.-Sitzungsprotokolle).
  4. Franklin and Sterling Hill, New Jersey: the world mostmagnificent mineral deposites (anglicky), bibliografie Rammelsberg, C. F.)
  5. Katalog der wissenschaftlichen Sammlungen der Humboldt-Universität zu Berlin (Pilotprojekt) - Mineralogische Sammlung. www.sammlungen.hu-berlin.de [online]. [cit. 2015-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-10.
  6. Mindat.org

Literatura
  • Hans-Werner Schütt: Rammelsberg, Karl Friedrich. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 21, Duncker & Humblot, Berlin 2003, ISBN 3-428-11202-4, S. 132 f. (Digitalisat).

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.