Karel Tinka

Do roku 1950 pak působil v Praze a zároveň studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy; komunistický režim mu dovolil složit pouze první státnici. Od dubna do září 1950 byl internován v Oseku, do roku 1954 sloužil u Pomocných technických praporů (PTP). V této době přišlo prostřednictvím filatelistických známostí od hlavního představeného salesiánů z Itálie pověření pro P. Karla Tinku, aby vykonával nad rozptýlenými spolubratry inspektorskou pravomoc za provinciála P. Antonína Dvořáka, který byl v této době ve vězení. [1]

Další dva roky pak pracoval dva roky jako zedník. V listopadu 1956 byl zatčen a ve valdickém vězení strávil čtyři roky. Po propuštění se v Otrokovicích vyučil elektrikářem a v roce 1962 složil mistrovskou zkoušku. Do roku 1968 pracoval jako elektromontér, poté byl na farním úřadě ve Zlíně zaměstnán jako tajemník a údržbář. [1]Jako kněz sice nesměl veřejně působit, přesto. především zpovídat (do zpovědnice není vidět) a celou tu dobu sloužil mši svatou v neděli od půl dvanácté.

Po roce 1990 působil ve Zlíně, který jako jednu z největších farností v olomoucké arcidiecézi převzali právě salesiáni. V roce 1998 se stal držitelem Ceny města Zlína. Ta mu byla udělena za celoživotní obětavou práci při výchově mládeže v duchu křesťanských mravních ideálů. [2] V roce 2000 byla zahájena stavba kostela a střediska mládeže ve Zlíně na Jižních Svazích. Celý svůj důchod věnoval každý měsíc na stavbu. Když se v roce 2006 salesiánská komunita přesunula do nového areálu na Jižních Svazích, přestěhoval se tam. [3]

• Významné jubileum P. Karla Andrejeviče Tinky SDB
• Fotografie na webu zlínské komunity
• Fotogalerie z pohřbu K. Tinky

• Jan Bosco
• Salesiáni Dona Bosca
• Kongregace Dcer Panny Marie Pomocnice