Karel Moudrý

Během první světové války patřil do okruhu takzvaných realistů blízkých Tomášovi Garrigue Masarykovi a jeho exilové skupině.[5]

V letech 1918-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. Po parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Křeslo ve sněmovně ale získal až dodatečně roku 1924 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec Josef Sajdl. Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil a do parlamentu se dostal znovu po parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecký post si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939,[6][7] přičemž ještě v prosinci 1938 přestoupil do poslaneckého klubu nově utvořené Národní strany práce.[8]

V roce 1936 se měl (podle obvinění vznášeného členy živnostenské strany) podílet finanční a politickou asistencí na vzniku odštěpenecké formace zvané Radikální strana československého živnostnictva a obchodnictva, která se oddělila od Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské. V té době byl Karel Moudrý generálním tajemníkem čs. národních socialistů.[9]

Povoláním byl profesor. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Praze na Ořechovce.[10]