Karel Lichnovský z Voštic

Karel Maria Lichnovský z Voštic
Karel Maria Lichnovský z Voštic
	Kníže Karel Lichnovský z Voštic, litografie Josefa Kriehubera z roku 1855
Narození	19. prosince 1819; Hradec nad Moravicí
Úmrtí	18. října 1901 (ve věku 81 let); Hradec nad Moravicí
Povolání	politik
Politická strana	Freikonservative Partei
Choť	Marie z Croÿ (od 1859)
Děti	Karel Max Lichnovský; Marie Karolína Lichnovská; Markéta Eleonora Lichnovská z Voštic
Rodiče	Eduard Maria Lichnovský a Eleonora Zichyová
Příbuzní	Felix Lichnovský z Voštic, Antonie Lichnowská z Voštic, Othenio Lichnovský a Robert Lichnovský z Voštic (sourozenci); Vilém Lichnovský z Voštic[1], Leonora Lichnovská z Voštic[1] a Michael Lichnovský z Voštic[1] (vnoučata)
Funkce	člen parlamentu Německého císařství; member of the Prussian Second Chamber; člen Pruské panské sněmovny; Member of the Customs Parliament
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kníže Karel Maria Lichnovský z Voštic (německy Karl Maria Faustus Timoleon von Lichnowsky, 19. prosince 1819, Hradec nad Moravicí - 18 října 1901 tamtéž) byl český šlechtic pátý kníže rodu Lichnovských z Voštic, pruský a německý generál a politik.

Život

Zámek Hradec nad Moravicí

Portrét Maxe Konera v pozdním věku (1896)

Narodil se jako Karel Maria Faustus Timoleon kníže Lichnovský z Voštic, syn knížete Eduarda Lichnovského z Voštic ze slezského šlechtického rodu Lichnovský z Voštic a jeho manželky, uherské hraběnky Eleonory Zichyové, dcery uherského politika a rakouského ministra Karla Josefa Zichyho.

V roce 1848 byl Karlův bratr Felix zavražděn ve Frankfurtu a Karel Maria se tak stal jeho nástupcem, hlavou rodiny a pátým knížetem Lichnovským z Voštic, hrabětem na Werdenbergu a pánem na Vošticích a Chuchelné.

V roce 1861 mu bylo povoleno používat titul knížecí Jasnost.

Od roku 1884 měl hodnost generálporučíka à la suite v pruské armádě a v roce 1893 byl povýšen na generála kavalerie à la suite.

Manželství a rodina

V květnu 1859 se oženil s kněžnou Marií z Croÿ, dcerou knížete Filipa z Croÿ. Manželé měli tři děti, mezi nimi Karla Maxe, který sloužil jako pruský velvyslanec ve Velké Británii a člen horní komory pruského parlamentu.

Politika

V letech 1847/48 byl Karel Maria Lichnovský z Voštic členem prvního a druhého sjednoceného sněmu Pruského království. V letech 1852 až 1854 patřil do druhé komory pruského zemského parlamentu. Od roku 1854 byl dědičným členem pruské panské sněmovny. Byl členem Německé říšské strany a od roku 1867 byl členem Říšského sněmu Severoněmeckého spolku [2] a v prvních dvou volebních obdobích německého Říšského sněmu. [3] Byl také poslancem slezského zemského sněmu.

Literatura

Protokolle des preußischen Staatsministeriums. Band 5, S. 370 (PDF (Memento vom 21. Januar 2010 im Internet Archive), 2,3 MB)

Externí odkazy

Fürst von Lichnowsky, Carl Maria Faustus Timoleon in der Datenbank der Reichstagsabgeordneten
Biografie von Carl Maria Fürst Lichnowsky. In: Heinrich Best: Datenbank der Abgeordneten der Reichstage des Kaiserreichs 1867/71 bis 1918 (Biorab – Kaiserreich)
Prince Carl Lichnowsky auf thepeerage.com, datum přístupu 21. srpna 2015.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl von Lichnowsky na německé Wikipedii.

Darryl Roger Lundy: The Peerage.
Bernd Haunfelder, Klaus Erich Pollmann: Reichstag des Norddeutschen Bundes 1867–1870. Historische Photographien und biographisches Handbuch (= Photodokumente zur Geschichte des Parlamentarismus und der politischen Parteien. Band 2). Droste, Düsseldorf 1989, ISBN 3-7700-5151-3, Foto S. 211, Kurzbiographie S. 432.
Fritz Specht, Paul Schwabe: Die Reichstagswahlen von 1867 bis 1903. Eine Statistik der Reichstagswahlen nebst den Programmen der Parteien und einem Verzeichnis der gewählten Abgeordneten. 2. Auflage. Verlag Carl Heymann, Berlin 1904, S. 89.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[3913844e06e055e8cd81608f22bad0e604d89d2d-1] Darryl Roger Lundy: The Peerage.

[2] Bernd Haunfelder, Klaus Erich Pollmann: Reichstag des Norddeutschen Bundes 1867–1870. Historische Photographien und biographisches Handbuch (= Photodokumente zur Geschichte des Parlamentarismus und der politischen Parteien. Band 2). Droste, Düsseldorf 1989, ISBN 3-7700-5151-3, Foto S. 211, Kurzbiographie S. 432.

[3] Fritz Specht, Paul Schwabe: Die Reichstagswahlen von 1867 bis 1903. Eine Statistik der Reichstagswahlen nebst den Programmen der Parteien und einem Verzeichnis der gewählten Abgeordneten. 2. Auflage. Verlag Carl Heymann, Berlin 1904, S. 89.