Karel Krautgartner

Narodil se jako Karel Josef Krautgartner v rodině poštmistra Josefa Krautgartnera a jeho ženy Marie. Na klarinet začal hrát jako chlapec. Základní školu vychodil v Mikulově, ve školním roce 1935/1936 měl nastoupit do třetí třídy reformního reálného gymnázia v Břeclavi. Protože se v roce 1935 se s rodiči přestěhoval do Brna, z břeclavského gymnázia vystoupil[2] a dostudoval v Brně (maturita 1942).[1] Jeho učitelem hry na saxofon zde byl Stanislav Krtička (1887–1969). V Brně začínal okolo roku 1935 v poloprofesionálních souborech Quick Band a Slavia Band. V roce 1942 se stal členem orchestru Gustava Broma, který v následujícím roce opustil.[3]

Krautgartnerem založený orchestr Dixie Band si v roce 1945 přijel do Brna poslechnout Karel Vlach. Po jeho nabídce odjeli tři členové orchestru do Prahy, Karel Krautgartner se v orchestru Karla Vlacha stal vedoucím saxofonové sekce.[4]

V roce 1956 Karel Krautgartner opustil orchestr Karla Vlacha a spolu s Karlem Velebným založili Kvinteto Karla Krautgartnera. To vystupovalo nejprve v pražské kavárně Alfa, od roku 1957 se kvinteto rozrostlo na septeto (později noneto) a přesunulo své působiště do kavárny Vltava. Spolu s ním zde vystupovali Vlasta Průchová a Karel Hála.[5] V roce 1957 rozpoznal talent Karla Gotta, který se zúčastnil soutěže Hledáme nové talenty roku 1958.[6]

V roce 1958 požádal Československý rozhlas Krautgartnera, aby sestavil pro jednorázové vystoupení na mezinárodním festivalu orchestr z nejlepších československých jazzových hudebníků. Po tomto vystoupení Krautgartner orchestr nerozpustil a vystupoval s ním nadále. Od počátku roku 1960 se z tohoto tělesa stal Taneční orchestr Československého rozhlasu (TOČR), Karel Krautgarner byl jeho dirigentem do roku 1963, kdy došlo k rozdělení na taneční a jazzový orchestr. Funkci dirigentů převzali Kamil Hála a Josef Vobruba, Krautgartner se stal uměleckým vedoucím obou orchestrů, přejmenovaných v roce 1967 na Orchestr Karla Krautgartnera.

V srpnu 1968, bezprostředně po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, emigroval spolu s partnerkou Elen Tanasco do Vídně, kde se stal dirigentem rozhlasového jazzového orchestru stanice ÖRF. V roce 1971 přesídlil do Kolína nad Rýnem, kde chtěl vyučovat na místní konzervatoři. Proto začal studovat hudební vědy na filozofické fakultě Rheinische Musikschule a studium v roce 1982 úspěšně dokončil, krátce nato však zemřel.[5] Je pohřben na kolínském centrálním hřbitově Melatenfriedhof (řada R4, hrobové místo č. 124).

V roce 1947 se v Praze seznámil s Elen Tanasco (*1919), vlastním jménem Helena Herget-Atanasković. Elen Tanasco byla profesionální tanečnice z pražské jugoslávské rodiny, která tančila např. v Novém německém divadle či ve skupině Joe Jenčíka.[7] Po válce tančila v muzikálu Divotvorný hrnec, kdy se seznámila s Karlem Krautgarnerem.[8] Kvůli jugoslávskému původu Elen Tanasco jim československé úřady nepovolily sňatek.[4] Karla Krautgartnera následovala i do emigrace v Německu, kde se později vzali.

Nahrávky orchestrů, které Karel Krautgartner vedl, vycházely na gramofonových deskách, později na CD, např.:

• Noční ulice (nahrávky Orchestru Karla Krautgartnera z 50. a 60. let 20. století, vydal Supraphon 2008)[9]

Kromě činnosti dirigentské a interpretační je jméno Karla Krautgartnera zaznamenáno u vzniku řady filmu. V řadě z nich vystupoval, představoval sám sebe nebo hudebníka, např.:

• 1967 – Píseň pro Rudolfa III. Píseň pro Rudolfa III. (TV seriál, sám sebe)
• 1964 – Kdyby tisíc klarinetů (role vojáka)
• 1959 – Ošklivá slečna (klarinetista)

K více filmům složil hudbu nebo byl dirigentem.

• František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 56
• Miloš Smetana: Jan Tříska, nakl. XYZ, Praha, 2004, str. 34, ISBN 80-903399-5-6

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Krautgartner na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Krautgartner
• Oficiální webové stránky – Karel Krautgartner
• Karel Krautgartner na Facebooku
• Karel Krautgartner – Jazzman, který měl být zapomenut
• Karel Krautgartner – Jeden z osudů českého jazzu
• Karel Krautgartner na Kinoboxu.cz

• František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 56
• Miloš Smetana: Jan Tříska, nakl. XYZ, Praha, 2004, str. 34, ISBN 80-903399-5-6

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Krautgartner na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Krautgartner
• Oficiální webové stránky – Karel Krautgartner
• Karel Krautgartner na Facebooku
• Karel Krautgartner – Jazzman, který měl být zapomenut
• Karel Krautgartner – Jeden z osudů českého jazzu
• Karel Krautgartner na Kinoboxu.cz