Karel III. Francouzský

Karel III. Francouzský (17. září 879 – 7. října 929 Péronne), zvaný též Prostý či Prosťáček (Simplex), byl v letech 898 až 923 západofranským králem z dynastie Karlovců. Jeho otec Ludvík II. Koktavý zemřel ještě před jeho narozením, Karel tak byl pohrobkem. Matkou Karla III. byla druhá Ludvíkova manželka Adéla z Frioul.

Karel III. Francouzský
Narození	17. září 879
	Péronne
Úmrtí	7. října 929 (ve věku 50 let)
	Péronne
Pohřben	collégiale Saint-Fursy de Péronne
Potomci	Ludvík IV. Francouzský, Hildegarde of France, Gisela of France, Ermentrud des Francs a Rorico de Laon
Otec	Ludvík II. Koktavý
Matka	Adéla z Frioul
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po smrti Karlova nevlastního bratra Karlomana II. v roce 884 byl uvolněný trůn šlechtou nabídnut východofranskému králi Karlovi Tlustému. Po jeho sesazení si šlechta naopak v roce 888 zvolila za svého krále Oda Pařížského, příslušníka místního šlechtického rodu. Ten si ale brzy některé příznivce znepřátelil rozšiřováním svého majetku a také posilňováním královské moci. Proto vznikla šlechtická opozice v čele s remešským arcibiskupem Fulkem, který roku 893 korunoval Karla III. jako protikrále.

Veškerou šlechtou byl Karel III. uznán za západofranského krále po Odově smrti v roce 898. V roce 911 obdržel po porážce Normanů území okolo Rouenu a na pravém dolní břehu Seiny, díky čemuž přestaly neustálé útoky vikinských nájezdníků na říši. Téhož roku, po vymření východofranských Karlovců, získal také Lotharingii, které později ubránil před útoky Konráda I.

V roce 922 se část šlechty vzbouřila a zvolila si za svého krále Roberta, mladšího bratra někdejšího západofranského krále Oda. Roku 923 byl v bitvě u Soissons Robert zabit, nicméně Karel III. byl sesazen, uvězněn a za krále byl zvolen Rudolf Burgundský. Karlova manželka se synem Ludvíkem ale stačili uprchnout do Anglie.

Karel III. zemřel na podzim 929 ve vězení v Péronne, kde byl také pohřben.