Karel Hrdý

Ve volbách v roce 1992 byl zvolen do České národní rady za ČSSD (volební obvod Severočeský kraj). Zasedal ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.[3][4] Byl aktivní v okresním výboru ČSSD Liberec.[5]

Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Mandát poslance zastával do konce funkčního období parlamentu, tedy do voleb v roce 1996. Zpočátku byl i předsedou poslaneckého klubu ČSSD.[6] V červenci 1994 ho ale na tomto postu vystřídal Zdeněk Trojan.[7] V září 1995 Hrdý přestoupil do poslaneckého klubu KDU-ČSL.[8] Krátce předtím opustil poslanecký klub ČSSD a ukončil i své členství v sociální demokracii. Zdůvodnil to výhradami s počínáním některých předáků ČSSD. Kritizoval rovněž konjunkturální přestupy morálně a politicky nekvalitních politiků do ČSSD.[9] Z ČSSD ale zaznělo, že pravou příčinou jeho odchodu byla nespokojenost s pozicí na kandidátní listině pro sněmovní volby chystané na následující rok. Hrdý tato zdůvodnění odmítl a označil svůj odchod ze strany jako výraz nespokojenosti s posunem ČSSD doleva na politickém spektru. Koncem září 1995 požádal o přijetí za člena KDU-ČSL v místní organizaci Hrádek nad Nisou.[10]

Za lidovce pak neúspěšně kandidoval v sněmovních volbách roku 1996[11] Po neúspěchu ve volbách ohlásil, že má zájem se nadále angažovat v komunální politice. Kandidaturu do senátu odmítl.[12] Následně se stal ministerským úředníkem. Roku 1997 je uváděn na postu vrchního ředitele sekce mezinárodních vztahů ministerstva pro místní rozvoj.[13] Opět se o zvolení do sněmovny za KDU-ČSL pokusil ve volbách v roce 1998.[14]

V lidové straně se angažoval i později. Roku 2001 působil jako místopředseda krajské organizace strany v Libereckém kraji.[15] A na této stranické pozici se udržel až do roku 2003.[16] V roce 2002 je Karel Hrdý zmiňován jako ředitel Krajské správy silnic v Libereckém kraji.[17] Byl kromě toho funkcionářem tenisového svazu v severních Čechách. Po sněmovních volbách v roce 2002 ho Petra Buzková ustanovila svým náměstkem na ministerstvu školství.[18] Roku 2003 se navíc stal vládním zmocněncem pro přípravu mistrovství světa v hokeji v Praze.[19] Jeho kariéra náměstka skončila v roce 2006, kdy ho nová ministryně Miroslava Kopicová odvolala.[20]

Před senátními volbami v roce 2004 s ním původně KDU-ČSL počítala jako se svým kandidátem za senátní obvod č. 34 - Liberec, ale v srpnu 2004 oznámil, že ze zdravotních důvodů z kandidátky odstupuje.[21]

Angažoval se i v komunální politice. V letech 1990–1992 působil jako starosta města Hrádek nad Nisou.[22] V komunálních volbách roku 1994, komunálních volbách roku 1998 a komunálních volbách roku 2006 neúspěšně kandidoval do zastupitelstva Hrádku nad Nisou, nejprve za ČSSD, od roku 1998 za KDU-ČSL. Profesně se uváděl jako státní zaměstnanec.[23]