Kardinál vikář
Kardinál vikář (oficiálně Generální vikář Jeho Svatosti pro římskou diecézi) je kardinál jmenovaný papežem, aby v jeho jménu spravoval římskou diecézi. Titul římského biskupa náleží výlučně papeži, který ovšem funkci vykonává prostřednictvím kardinála vikáře. V současnosti jsou práva a povinnosti kardinála vikáře definovány apoštolskou konstitucí Ecclesia in Urbe z roku 1998.[1] Ve výkonu funkce kardinálu vikáři pomáhá římský vicegerent v hodnosti arcibiskupa, který je jeho generální vikář. Pro městský stát Vatikán je určen Generální vikář Jeho Svatosti pro Vatikánské město.
Odkazy
Reference
- Jan Pavel II., apoštolská konstituce Ecclesia in Urbe, 1. ledna 1998)
Literatura
- (německy) Konrad Eubel, Series Vicariorum Urbis annis 1200-1558, «Römische Quartalschrift für christliche Altertumskunde und Kirchengeschichte», 1894, s. 493-499
- Gaetano Moroni, v. Vicario generale di Roma del Papa, in Dizionario di erudizione storico-ecclesiastica, vol. 99, Venezia 1860, s. 64–104
- Ambrogio M. Brambilla, Origine ed evoluzione dell'ufficio del cardinale vicario di Roma fino all'anno 1558, a cura di Filippo M. Lovison, in Barnabiti Studi 22 (2005), s. 197-345.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kardinál vikář na Wikimedia Commons
Portály: Křesťanství | Vatikán
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.