Karboniový ion

Karboniový ion je obecně jakýkoliv kation s pětivazným atomem uhlíku.[1] Označení karbonium se také používá pro nejjednodušší ion z této skupiny, což je methanium (CH +
5
 ).[2]

Nejjednodušší z ostatních karboniových iontů mají dva atomy uhlíku; ethynium, tedy protonovaný ethyn (C2H +
3
 ), ethenium, protonovaný ethen (C2H +
5
 ) a ethanium, protonovfaný ethan ((C2H +
7
 )). Ethanium bylo zkoumáno pomocí infračervené spektroskopie.[3] Dalším prozkoumaným karboniovým iontem je oktonium (C8H +
19
 ).[4] Karboniové ionty mívají rovinnou geometrii.

Ve starší literatuře se pojem „karboniové ionty“ používal pro částice v současnosti nazývané karbeniové ionty. Současnou definici navrhl George Andrew Olah v roce 1972.[1]

Karboniové ionty jsou většinou nestabilní, existují však i poměrně stabilní, jako například komplex pentakis(trifenylfosfinozlato(I))methanium (PH3PAu)5C+.[5]

Příprava

Karboniové ionty lze vytvořit reakcí alkenu s velmi silnou zásadou.[6] V průmyslové výrobě vznikají při tepelném krakování ropy.[7]

Odkazy

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carbonium ion na anglické Wikipedii.

  1. George Andrew Olah. Stable carbocations. CXVIII. General concept and structure of carbocations based on differentiation of trivalent (classical) carbenium ions from three-center bound penta- or tetracoordinated (nonclassical) carbonium ions. Role of carbocations in electrophilic reactions. Journal of the American Chemical Society. 1972, s. 808–820.
  2. Doo Wan Boo; Yuan T. Lee. Infrared spectroscopy of the molecular hydrogen solvated carbonium ions, CH +
    5
     (H2)n) (n = 1–6). The Journal of Chemical Physics. 1995, s. 520. Dostupné online. Bibcode 1995JChPh.103..520B.
  3. L. I. Yeh; J. M. Price; Yuan T. Lee. Infrared spectroscopy of the pentacoordinated carbonium ion C2H +
    7
     . Journal of the American Chemical Society. 1989, s. 5597.
  4. Christa Seitz; Allan L. L. East. Isomers of Protonated Octane, C8H +
    19
     . The Journal of Physical Chemistry A. 2002, s. 11653. Bibcode 2002JPCA..10611653S.
  5. George Andrew Olah. Onium Ions. [s.l.]: John Wiley & Sons, 1998. ISBN 9780471148777.
  6. J. Sommer; R. Jost. Carbenium and carbonium ions in liquid- and solid-superacid-catalyzed activation of small alkanes. Pure and Applied Chemistry. 2000, s. 2309.
  7. Office of Energy Efficiency and Renewable Energy, U.S. DOE (2006). "Energy Bandwidth for Petroleum Refining Processes"
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.