Kaple svatého Rocha (Hustopeče)
Kaple svatého Rocha je novorománská kaple z roku 1901, stojící na kopci zvaném Křížový vrch (Kreuzbergu), na jižním okraji města Hustopeče.
Kaple svatého Rocha v Hustopečích | |
---|---|
kaple svatého Rocha na Křížovém vrchu | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihomoravský |
Okres | Břeclav |
Obec | Hustopeče |
Souřadnice | 48°56′2,09″ s. š., 16°44′5,73″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Děkanát | hustopečský |
Farnost | Hustopeče u Brna |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | novorománský |
Výstavba | 1901 |
Specifikace | |
Stavební materiál | cihla |
Další informace | |
Kód památky | 15660/7-1257 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Na místě současné stavby původně stávala malá barokní kaple, postavená v letech 1682–1690 na počest odvrácení morové epidemie. Kaple byla zasvěcena svatému Rochu, svatému Šebastiánovi a svaté Rozálii. Stavba byla výrazně rozšířena farářem Františkém Loberem v roce 1726. V 18. století kaple sloužila jako poutní místo pro nesčetná procesí.[1][2] Roku 1901 byla na jejím místě zbudována nová větší kaple v novorománském stylu.[3] Po zániku farního kostela svatého Václava v roce 1962 sloužila kaple určitou dobu pro konání bohoslužeb.[4]
Popis
Kaple svatého Rocha je jednolodní stavba osmiúhelníkového půdorysu. Na východní straně k ní navazuje apsida, k jejímž bokům přiléhají čtyřboká sakristie a depozitář. K severní a jižní straně lodi navazují obdélné kaple. Vstup do kaple na západní straně tvoří předsazený portikus. Fasáda je tvořena režným a omítaným zdivem s novorománskými prvky. Okna vyplňují barevné vitráže dle návrhu Ludvíka Kolka.[3]
V roce 1964-1965 byla v presbytáři zhotovena celostěná freska Ukřižovaný od zřícené katedrály. Po stranách presbytáře jsou fresky Korunován trním a Ukřižování. V Lodi kaple jsou dvě fresková panó (na každé straně jedno) s křížovou cestou. Všechny fresky navrhl a realizoval Ludvík Kolek.
Vybavení interiéru (obětní stůl, ambon, tabernákulum, nástěnné grafiky) pochází taktéž od Ludvíka Kolka.[3]
Galerie
- vstupní portál
- zadní pohled na kapli
- pohled od východu
Reference
- LÁZNIČKA, Zdeněk; ZEMEK, Metoděj. Hustopeče: dějiny města. Brno: Musejní spolek, 1972. 220 s.
- JAN, Libor; NEZHODOVÁ, Soňa. Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic. 1. vyd. [s.l.]: Hustopeče: Město Hustopeče, 2010. 775 s. ISBN 978-80-254-8243-8.
- SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 573.
- UNGER, Josef; VIEWEGHOVÁ, Pavla. Hustopeče: farní kostel sv. Václava a sv. Anežky České. 1. vyd. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad, 1998. 13 s. ISBN 80-86157-00-8. S. 8–9.
Literatura
- JAN, Libor; NEZHODOVÁ, Soňa. Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic. 1. vyd. [s.l.]: Hustopeče: Město Hustopeče, 2010. 775 s. ISBN 978-80-254-8243-8.
- SPERÁT, Ivo. Fresky v kapli Sv. Rocha na Křížovém kopci v Hustopečích. CMTF UP v Olomouci, 2003. Nepublikovaná seminární práce.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple svatého Rocha na Wikimedia Commons