Kaple svatého Marka (Příbor)

Místo, kde kaple stála, bylo podle Gregora Wolného již odedávna nazýváno svatý Marek, neví se však proč.[1][pozn. 1] Při kopání měli místní obyvatelé roku 1616 objevit v zemi několik koster. Wolný uvádí hypotézu, že mohlo jít o příbořany, kteří uprchli kvůli moru roku 1585. Z toho důvodu zde měly být postaveny boží muka, ale později dřevěná kaple s oltářem, k níž městská rada získala povolení místního ordinariátu zde konat mše.[1][pozn. 2] U kaple měl bydlet poustevník,[2] a k tomuto místu se na den sv. Marka a v křížové dny chodilo procesí.[3] Kapli pobořila roku 1700 vichřice, takže ji vzápětí roku 1703 nechal David Josef Ignác Holub, farář příborský a děkan, postavit novou v kameni. Stavba byla dokončena roku 1713.[3] V roce 1787 byla kaple společně s kaplí Jana Sarkandera (dnešní Armanka) zrušena a materiál byl použit k výstavbě zdi kolem kostela sv. Valentina.[1][4] U kaple měl být roku 1743 postaven kamenný kříž, z něhož později zůstal pouze podstavec, na který roku 1900 postavili sochu Panny Marie manželé Arnold a Anna Peřinovi z Příbora. Dnes je socha značně poškozená.[5][pozn. 3]

Vyobrazení

Kaple je zachycena na první vojenském mapování na západ od Příbora

Kaple je zachycena na prvním vojenském mapování a na vedutě Karla Ludvíka Chrámka z roku 1728.[6] Chrámek zakreslil kapli jako stavbu o čtvercovém půdorysu s bání zakončenou věžičkou, kolem ohradní zeď a nějaké menší přístavky. V okolí jsou zachyceny kříž na druhé straně cesty a směrem k Příboru další kříž, boží muka a jižněji také popraviště.