Kuan-jin

Zatímco v Indii je Avalókitéšvara zobrazován jako muž, v Číně je již od 8. století doložena jeho ženská podoba, snad pod vlivem tantrických nauk.[2] Do jisté míry na tom mohl mít podíl fakt, že se na tohoto bódhisattvu obracely ženy, zejména v době těhotenství. Avšak hlavní důvody se spatřují právě v tantrickém učení, kdy každý mužský bódhisattva má svůj protějšek v ženské podobě, a v mísení s čínským taoismem. Ženskou i mužskou podobu lze v Číně dosud nalézt, ženská však převládá, i když je mnohdy nemožné se na pohlaví některých zobrazení usnést.[2]

porcelánová figurka Kuan-jin

O Kuan-jin se vypráví velmi mnoho legend. Asi nejznámější z nich je z 12. století a nazývá se Vzácný svitek z Křehké hory.

Je o princezně Miaošan, která když se měla vdát za manžela, kterého ji její královský otec vybral, odmítla. Otce tím velmi rozhněvala a dal ji uvěznit, poté ji vsadil do kláštera, a když princezna stále vzdorovala, dal ji uškrtit a spolu s ní i pět mnišek. Bódhisattva Kšitigarbha vzal princeznino tělo a provedl je po říších pekla. Miaošan cestou začala učit pekelné bytosti dharmě. Když se o tom dozvěděl Pán smrti Mára, požádal princeznu, aby se vrátila do říše živých a neodváděla mu bytosti z jeho říše.

Mezitím otec princezny těžce onemocněl. Když se Miaošan vrátila z říše pekel, vzala na sebe mnišský úbor a zašla za otcem. Jeho lékařům řekla, že otce uzdraví jen lék vyrobený z rukou a očí člověka, který nepoznal nenávist. Ten člověk je prý mnich a žije na Křehké hoře. Když tam královi služebníci přišli, spatřili Miaošan, převlečenou za mnicha, jak si uřízla obě ruce a vydloubla oči. Lék z nich vyrobený uzdravil krále. Jakmile byl král schopen pohybu, vydal se na nedalekou horu a jakmile v mnichovi poznal svou dceru, kterou dal zaškrtit, prohlédl. Přijal Buddhovo učení a prosil, aby byly princezně oči a ruce navráceny. Princezna na sebe vzala podobu tisícirukého bódhisattvy a sdělila králi, že je vtělením Kuan-jin.[3]