Kamenica nad Hronom

Obec se nachází v pohoří Burda a Ipeľské pahorkatině na levém břehu řeky Hron pří ústí do Dunaje. Část území se nachází v jihozápadní úzké nivě, ze které se zvedá pohoří Burda. Tato část je zalesněná s převahou dubu, buku, habrů a akátu. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 111 až 395 m n. m., střed obce se nachází ve výšce 118 m.[2]

V severovýchodní části katastrálního území se nachází na rozloze 364,14 hektarů vyhlášená národní přírodní rezervace Kováčovské vrchy-jih, která byla vyhlášena v roce 1966.

Součástí obce je rekreační oblast Kováčov.[3]

Archeologické nálezy dokládají osídlení území obce už v neolitu a v dalších obdobích eneolitu a době bronzové. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1320, kde je uváděná jako Kuesd, od roku 1928 nese název Kamenica nad Hronom. Obec patřila pod Ostřihomskou kapitulu. Na začátku 16. století zde žilo 34 nevolníků. V roce 1715 v obci bylo 30 domácností a v roce 1828 v 106 domech žilo 647 obyvatel.[4]

Hlavní obživou bylo zemědělství, ovocnářství a vinohradnictví. V meziválečném období obživu poskytovala práce na církevním velkostatku.[5]

V letech 1938–1945 byla obec součástí Maďarska. V závěru druhé světové války v této oblasti probíhaly těžké boje, při nich bylo zničeno na 50 % obce.

Po válce byla obec součástí okresu Štúrovo a od roku 1960 je v okrese Nové Zámky.

Územím obce prochází Železniční trať Bratislava – Štúrovo, která byla dokončena v roce 1850. První vlak tudy projel 16. prosince 1850 z Vídně do Budapešti. Železniční stanice byla postavená až v roce 1882. Přes řeku Hron byl postaven dřevěný most, který byl v roce 1859 nahrazen železným jednokolejným mostem. V roce 1893 byla trať zdvoukolejněná. Železniční most byl nahrazen novým v roce 1994. Od roku 1963 v železniční zastávce už nestojí vlaky a v roce 2011 je dopravna trvale vyloučena z dopravní služby.[6]