Kakofobie

Kakofobie[1] (z řeckého slova "kakós" a "phóbos") je iracionální strach z ošklivosti.[2] Strach je doprovázen úzkostí, pokud se postižení cacofobií setkají s objektem, který považují za ošklivý.[3] To, co člověk považuje za ošklivé[4] či naopak atraktivní je velice subjektivní a jednotlivé příznaky se kvůli tomu liší.

Popis

Na rozdíl od fobií jako je selachofobie, akrofobie nebo arachnofobie, kde se jedná o strach z konkrétní věci, nejde v cacofobii zásluhou subjektivního smýšlení určit shodnou fobickou situaci. Proto může například jeden člověk trpící cacofobií považovat nějaký objekt za zrůdný a nepříjemný, zatímco u druhého člověka se stejnou poruchou tento objekt žádnou úzkost nevyvolá. Pouhé pomyšlení na subjektivní fobickou situaci u nich však může zapříčinit okamžité znechucení a zpravidla zmíněnou úzkost.[5] Při intenzivní úzkosti může dojít i k hospitalizaci postiženého.

Charakteristickým znakem u takových lidí bývá hodnocení druhých a silná sebekritika, která při dlouhodobém trvání stojí za zrodem deprese.

Pesimistická nebo kritická osoba neznačí ihned postiženého cacofobií. Příčinou vzniku cacofobie, podobně jako u jiných úzkostných poruch, může být mimo jiné genetika a prostředí.[6]

Příznaky

Postižený si uvědomuje, že ošklivost je subjektivní. Přesto není schopen kontrolovat hlubokou úzkost a nechuť k věcem, které jsou “ošklivé” svou vůlí. Cacofobie je považována za záludnou duševní poruchu z důvodu snižování sebevědomí svého i druhých, což může mimo jiné vést i k narušení sociálních vztahů a nejistotě v sobě samých.[7]

Příznaky se začnou projevovat při kontaktu s faktorem vyvolávajícím úzkost, v pomyšlení na situaci či při pohledu na situaci nebo objekt. Příznaky lze rozdělit na psychické a fyzické.

Psychické příznaky

Fyzické příznaky

Příčiny

Nejsou žádné známé přímé příčiny vzniku. Nicméně genetika a vnější prostředí mohou hrát významnou roli. Například pokud někdo z rodiny trpí mentální poruchou, existuje reálně větší šance zrodu nějaké fobie. Pokud by takové genetické predispozice osoba měla, stačilo by projít traumatickým zážitkem pro vznik právě kakofobie.

Léčba

Specifický způsob léčby kakofobie neexistuje. Strach z ošklivosti může být léčen kteroukoli z obecných metod, které se používají pro specifické fobie jako např. expozice pod dohledem psychoterapeuta[8], kdy se pacient vystaví subjektivní fobické situaci, která v něm vyvolá intenzivní úzkost. Cílem je s pomocí této nepříjemné situace po čase zapříčinit pokles množství a intenzity úzkosti pacienta.

Odkazy

Reference
  1. RONALD, Ronald; KAHN, Ada. The Encyclopedia of Phobias, Fears, and Anxieties, Third Edition. [s.l.]: [s.n.], 2008. 592 s. ISBN 978-0-8160-6453-3.
  2. cacofobie - ABZ.cz: slovník cizích slov. slovnik-cizich-slov.abz.cz [online]. [cit. 2019-04-12]. Dostupné online.
  3. MARTIN, Andy. The Phenomenology of Ugly. The New York Times [online]. 2010 [cit. 2019-04-12]. Dostupné online.
  4. HAMERMESH, Daniel. Ugly? You May Have a Case [online]. The New York Times, 2011 [cit. 2019-04-12]. Dostupné online.
  5. BARBIERI, Annalisa. My parents say I’m ugly and wish they’d never had me [online]. The Guardian, 2019 [cit. 2019-04-12]. Dostupné online.
  6. STEINBERG, Neil. Facial discrimination: Living with a disfigured face [online]. CNN, 2015 [cit. 2019-04-12]. Dostupné online.
  7. BECK, Aaron; EMERY, Gary. Anxiety Disorders and Phobias: A Cognitive Perspective. 15. vyd. [s.l.]: Basic Books, 2005. 384 s. Dostupné online. ISBN 978-0465005871.
  8. DUŠEK, Karel; VEČEŘOVÁ-PROCHÁZKOVÁ, Alena. Diagnostika a terapie duševních poruch. [s.l.]: Grada, 2015. 648 s. ISBN 978-80-247-4826-9.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.