Kajsa Bergqvistová

Jejími největšími úspěchy jsou bronzová medaile z letních olympijských her v Sydney 2000, tituly mistryně světa (2005), mistryně Evropy (2002), halové mistryně světa (2001, 2003) a halové mistryně (2000) a vicemistryně (2002) Evropy.

V dětství se věnovala fotbalu, později v atletice začínala jako vícebojařka. Svůj talent uplatňovala již na dorosteneckých a juniorských šampionátech. Ve sbírce má zlatou medaili z evropského olympijského festivalu mládeže z roku 1993. O rok později získala stříbrnou medaili na juniorském mistrovství světa v Lisabonu, kde prohrála s Ruskou Olgou Kaliturinovou jenom díky horšímu technickému zápisu. V roce 1995 vybojovala stříbro také na ME juniorů v maďarském městě Nyíregyháza, kde se o cenný kov podělila s Ruskou Julijou Ljachovovou. Obě překonaly 189 cm.

Reprezentovala na letních olympijských hrách 1996 v Atlantě, kde skončila v kvalifikaci. Další stříbrnou medaili vybojovala na prvním ročníku nového atletického šampionátu. Historicky první ME do 23 let se uskutečnilo ve finském Turku v roce 1997. Ve finále překonala 193 cm, zatímco vítězná Ruska Ljachovová 197 cm. Kvůli zdravotním problémům s přetrženou achillovkou se nemohla zúčastnit olympijských her v Athénách v roce 2004.

Sedmkrát se zúčastnila mistrovství světa v atletice. Jen v jednom případě neprošla kvalifikací, v roce 1995 na světovém šampionátu v Göteborgu. Na MS 1999 ve španělské Seville se podělila s Češkou Zuzanou Hlavoňovou a Američankou Tishou Wallerovou o čtvrté místo.[1] Na dalších dvou šampionátech (Edmonton 2001, Paříž 2003) získala vždy bronz. Zlaté medaile se dočkala na MS 2005 v Helsinkách, kde mj. získala její krajanka Emma Greenová bronz. Poté, co překonala napoprvé výšku 202 cm se pokoušela překonat světový rekord Bulharky Kostadinovové, avšak 210 cm neskočila.[2]

Manželství s o jedenáct let starším Månsem Herngrenem skončilo rozvodem na začátku roku 2011.[7] V prosinci téhož roku oznámila Bergqvistová svoji homosexuální orientaci.[8]