Kajmanka supí
Kajmanka supí (Macrochelys temminckii) je želva patřící do čeledi kajmankovitých, která má pouze dva rody se dvěma druhy. Vyznačují se malým spodním štítem (plastronem) ve tvaru kříže a ocasem delším než polovina těla. Hlava i končetiny jsou kryty štítky. Kajmanka supí žije v jihovýchodní části USA, především na řece Mississippi a jejích přítocích. Její svrchní krunýř bývá dlouhý až 70 cm a celková délka této statné želvy může být 40 až 80 cm. Hmotnost vzrostlých jedinců se pohybuje kolem 100 kg. Hlava kajmanky je obrovská, s mohutnými čelistmi; hákovitá horní čelist připomíná dravčí zobák.
 Kajmanka supí | |
|---|---|
 Kajmanka supí | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | želvy (Testudines) |
| Čeleď | kajmankovití (Chelydridae) |
| Rod | Macrochelys |
| Binomické jméno | |
| Macrochelys temminckii Troost, 1835 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lov
Ve dne leží kajmanka supí nehybně na bahnité mělčině a vypadá jako hrbolatý kámen. Číhá-li pod vodou na kořist, otevře do široka čelisti a mezi nimi pohybuje červeně zbarveným jazykem, který připomíná červa. Je to výborné vnadidlo pro ryby. Jakmile ryba lapne po domnělé kořisti, želva sklapne čelisti a kořist pozře. Teprve nedávno vědci zjistili, že v noci kajmanka aktivně plave a loví ryby, korýše a dokonce i jiné druhy želv. Kajmanka supí nepohrdne ani jinými obratlovci a místy napáchá značné škody na malých kachňatech. Svými čelistmi může být nebezpečná i člověku a vzrostlý jedinec může člověku dokonce "ucvaknout" prst. Živí se i mršinami a v menší míře konzumuje i rostlinnou potravu.
Rozmnožování a doba dožití
Samice kajmanky supí v době kladení vajec vylézají na břeh a snůšku 17 až 44 vajec kladou do mělkého dolíku, který pak pečlivě zahrabou. Mláďata se líhnou za 100 až 108 dní a po vyklubání se hned uchylují do mělké vody při březích. Kajmanka supí se dožívá stáří přes 50 let. V mnohých krajích lidé tyto želvy chytají a prodávají na trzích. Také vejce jsou pokládána za pochoutku. Kajmanky dobře snášejí zajetí, a proto je můžeme vidět v zoologických zahradách, kde žijí mnoho let.
Chov v zoo
V rámci evropských zoo je chována přibližně v osmi desítkách zařízení.[2] V rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad je chována pouze v Zoo Praha.[3] Nachází se však také ve čtyřech dalších zoo: Zoo Dvorec, Zoo Plasy, Krokodýlí zoo Protivín a Bioparku Teplice.[2]
Chov v Zoo Praha
První dva jedinci přišli do Zoo Praha v letech 1955, resp. 1956 a žili v ní přes čtyři desítky let. V roce 1995 se podařilo získat samici ze zoo v Kolíně nad Rýnem a o rok později ze švýcarské Zoo Zürich. Roku 2006 byl ze Zoo Brno dovezen samec. O čtyři roky později (2010) se vylíhla první dvě mláďata. Třetí mládě přišlo na svět v roce 2012.[4] Ke konci roku 2017 byl chován samec a dvě samice.[3]
Zvířata se nacházejí v pavilonu Terárium při Rezervaci Bororo v někdejším pavilonu velkých savců.[4]
Ohrožení
Kajmanky patří k druhům, ohrožovaným ve volné přírodě lidskou civilizací. Její maso je poměrně chutné a je o něj zájem zejména na asijských trzích.[5]
Reference
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
- www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-11-19]. Dostupné online.
- Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad
- Kajmanka supí - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-11-19]. Dostupné online. (česky)
- https://www.stoplusjednicka.cz/zvirata-v-beznadejne-situaci-petice-nejohrozenejsich-zivocichu-sveta
Literatura
- Zvíře - Obrazová encyklopedie živočichů všech kontinentů; nakladatelství Knižní klub, 2011; ISBN 978-80-242-3225-6
- Přírodní atlas časopisu ABC, ročník 30-40
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kajmanka supí na Wikimedia Commons - Galerie kajmanka supí na Wikimedia Commons
Taxon Macrochelys temminckii ve Wikidruzích