Kairos

Kairos – (latinsky Caerus) je v řecké mytologii bůh příhodného času, nejmladší syn nejvyššího boha Dia, matka není známa. Jako obecné jméno označuje kairos příhodný čas.

Mnoho zmínek o něm v mytologii k nalezení není, přesto však patří svým polem působnosti k nejzajímavějším. Kairos je totiž bohem příznivé příležitosti a nejpříhodnějšího okamžiku. Personifikoval v sobě svému otci a vládci nad světem schopnost označit pravou chvíli pro vykonání božského záměru.

Zpodobnění

Jeho socha prý[zdroj?] často bývala vystavena v zápasnických školách. Byl zobrazen jako spěchající mladý muž s charakteristickou hlavou – vzadu vlasy krátce ostříhané, na čele však s dlouhou kadeří, což v přeneseném významu znamenalo, že „příležitost se musí chytit za pačesy: zaváháš-li nebo jsi-li pomalý, už ji nechytíš.“

Další jeho zpodobení je „Kairos, letící na kouli kolem lidí“[zdroj?], okřídlené kotníky, rovnováhu udržující na břitvě. To všechno symbolizuje rychlost pomíjení příhodného okamžiku.

Odraz v umění
  • Nejznámější je bronzová socha Lisyppova ze 4. stol. př. n. l., která snad stála nejprve v Sikyónu, později v Konstantinopoli. Jiné sochy tohoto autora nebo kopie jeho děl je možné vidět ve Splitu, Turínu nebo v Torcellu.

Použití slova v moderní době

Papež Jan Pavel II. označil rok 1989 a jeho obrovské události ve východní Evropě jako kairos 1989 s významnými politickými a společenskými událostmi a důsledky.[1]

V roce 1998 označila skupinka českých katolických intelektuálů názvem Kairos 98 iniciativu, která se snažila upozorňovat na problémová témata římskokatolické církve.

Odkazy

Reference
  1. George Weigel: Svědek naděje, 2005, ISBN 80-7252-114-4, str. 639 a 641, autorizovaný životopis papeže

Literatura
  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Löwe, Gerhard, Stoll, Heinrich Alexander, ABC Antiky
  • Fink, Gerhard, Kdo je kdo v antické mytologii, 2004, ISBN 80-7218-992-1
  • Neškudla, Bořek, Encyklopedie řeckých bohů a mýtů, 2003, ISBN 80-7277-125-6
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.