Kafarnaum

Jeho existence je známa z evangelií, mimo jiné jako působiště Ježíše Krista a sv. Petra. O jeho počátcích informoval římský historik Flavius a někteří poutníci vrcholného a pozdního středověku. Podle rozsáhlého archeologického výzkumu, ukončeného roku 1980, bylo Kafarnaum osídleno od 2. století př. n. l. a opuštěno někdy před křížovými výpravami.

Kafarnaum je opakovaně zmiňováno v evangeliích. Ježíš v sousední Betsaidě získal apoštoly – místní rybáře a z Kafarnaum učinil své působiště. Kázal zde v synagoze, učinil zde mnoho zázračných uzdravení a povolal celníka Matouše. Podle tradice je původní synagoga ta, kde kázal Ježíš, a kostel sv. Petra na místě Petrova domu, domus ecclesiae (dům shromáždění), jak jsou označovány soukromé kultovní stavby raných křesťanů.

• synagoga se sloupovým nádvořím, dostavená ve 4.- 5. století n. l. na základech starší synagogy, jedna z nejvýznamnějších antických architektonických památek této doby v Izraeli; podle bohaté architektonické výzdoby stavěná pravděpodobně za podpory římského císaře Juliána[1]
• Byzantský chrám ze 6. století - základy na osmibokém půdorysu
• moderní poutní kostel svatého Petra, postavený roku 1980 nad základy domnělého obydlí sv. Petra
• dvě desítky základů dalších obytných stav včetně zbytků vybavení (lis na olivy, mlýnské kolo, kamenný hmoždíř, zásobnice na vodu, chladicí sklepy).
• františkánský klášter, který spravuje uzavřený náboženský a turistický prohlídkový areál.