Kadaňský Rohozec

Název Rohozec je zdrobnělinou slova rohoz (sítina, rákos). V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: in Rohozczy (1383), in villa Rohozka Boemicali (1411), w Rohozcze (1545), Rohosstj (1545), Ruest (1654), Böhmish Rust (1787) a Böhmisch-Rust (1846).[3] Do roku 1949 se používal název Český Rohozec.[4]

První písemná zmínka o Kadaňském Rohozci pochází z roku 1322[5] nebo 1383.[3] Vesnice byla pravděpodobně rozdělená mezi více majitelů, protože v roce 1383 zde Anna ze Zahořan vlastnila tři lány polí, které zdědila po svém manželovi Odolenu ze Zahořan, a roku 1411 prodal Bohuslav z Mašťova plat jedné kopy grošů mašťovskému farnímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Od šestnáctého století se Rohozec stal součástí vojnínského panství, které v roce 1547 připojil Albrecht Šlik k Vintířovu. Po třicetileté válce ve vesnici podle berní ruly žilo pět sedláků, tři chalupníci a pět rodin na obecním majetku. Dohromady jim patřilo deset potahů, šest krav, pět jalovic, pět ovcí a 26 prasat. Jeden z místních provozoval šenk.[5]

V roce 1843 byla otevřena jednotřídní škola pro čtyřicet dětí a působil zde hasičský spolek. Poloha na hranici vojenského újezdu vedla k poškozování průjezdní silnice vojenskou technikou, která také místo mostu přes Liboc používala brod, a znečišťovala tak vodu. V roce 1969 byl Rohozec zařazen mezi sídla dočasného významu. Ze služeb zde fungovala pouze prodejna smíšeného zboží v budově bývalé školy, a nebyla zde ani hospoda. K telefonní síti byli připojeny pouze dva domy, z nichž v jednom byla zřízena veřejná hovorna.[5]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 184 obyvatel (z toho 85 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 181 Němců a dva cizinci. Všichni patřili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 193 obyvatel: osm Čechoslováků a 185 Němců. Kromě jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Po odsunu Němců počet obyvatel klesl asi na polovinu. Úbytek byl částečně nahrazen novými osadníky z jižních Čech, Morava a Slovenska.[5]

Po zrušení patrimoniální správy se Rohozec stal roku 1850 obcí, ke které patřily osady Vojnín, Háj a Ždov. V roce 1953 byla část katastrálního území připojena k vojenskému újezdu Hradiště a vesnice od 1. ledna 1963 přičleněna jako část obce k Vintířovu. Od 1. května 1976 je Kadaňský Rohozec částí obce Radonice.[5]

Železniční stanice Kadaňský Rohozec

Ve vesnici stávala dřevěná kaple se čtvercovým půdorysem a relativně velkým sanktusníkem. Zanikla po roce 1945.[10] Asi 500 m severozápadně od Kadaňského Rohozce začíná Vintířovský kanál (původně Grosse Mühlbach), který odtud pokračuje kolem Ždova do Vintířova. Jeho úkolem bylo zajistit vodu z Liboce pro několik vodních mlýnů.[5]