Kachna bystřinná

Kachna bystřinná (Merganetta armata) je vorubozobý pták, žijící v horských bystřinách And v nadmořské výšce přesahující 1500 metrů. Indiáni v Peru, hovořící jazykem kečua, ji nazývají mayu chhulla, „Pták říční jinovatky“. Dorůstá délky 40 až 45 cm, samci váží okolo 450 gramů a samice okolo 350 gramů. Zbarvení je stejné po celý rok (nemají klidový šat), přičemž je jedním z mála pohlavně dimorfních druhů ptáků, u kterých je samice pestřejší než samec. Samci jsou zbarvení černě a bíle, hlava je bílá s výrazným vodorovným černým pruhem, zatímco samice má šedý hřbet a jasně oranžové až bronzově lesklé břicho a hruď. Křídla jsou u obou pohlaví šedohnědá, s jasně zeleným „zrcátkem“ (speculum).

Kachna bystřinná
Pár kachen bystřinných
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď	kachnovití (Anatidae)
Podčeleď	(Tadorninae)
Rod	kachna (Merganetta)
Binomické jméno
Merganetta armata Gould, 1842
Areál rozšíření Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kachna bystřinná je obratný plavec, který dokáže zdolat prudký proud horských potoků a potápí se až na 20 sekund, přičemž loví larvy jepic a muchniček, drobné měkkýše, korýše a rybky, k prohledávání škvír mezi kameny jí slouží plochý měkký zobák. Při šplhání po vlhkých kamenech jí poskytuje oporu ocas tvořený tuhými pery. Adaptace na vodní prostředí vede k tomu, že se kachna na souši pohybuje těžkopádně a je špatný letec. Je výrazně teritoriálním druhem, který tvoří monogamní páry. Samci používají k ochraně území špičaté kostnaté ostruhy na křídlech, které daly kachně bystřinné druhové jméno armata (ozbrojená). Hnízdí v dutinách stromů nebo ve skalních rozsedlinách, samice klade tři až čtyři vejce, z nichž se mláďata líhnou asi po šesti týdnech.