Kašmírština
Kašmírština je indoevropský jazyk, kterým hovoří část obyvatel Kašmírského údolí v indickém státě Džammú a Kašmír. Obvykle se řadí do skupiny dardských jazyků, které leží mezi jazyky indickými a íránskými. Vědci však nejsou zcela zajedno – kašmírština byla v historii hodně ovlivněna indickými jazyky a vykazuje s nimi mnoho společných rysů.
Kašmírština (کٲشُر, kạ̄šur, कॉशुर, kŏśur) | |
---|---|
Rozšíření | Indie, Pákistán, Kašmír |
Počet mluvčích | 7,1 milionů |
Klasifikace | |
Písmo | Arabské písmo, Devanágarí |
Postavení | |
Regulátor | příležitostné komise |
Úřední jazyk | Indie |
Kódy | |
ISO 639-1 | ks |
ISO 639-2 | kas (B) kas (T) |
ISO 639-3 | kas |
Ethnologue | KSH |
Wikipedie | |
ks.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kašmírština je jedním z 18 jazyků oficiálně uznaných indickou ústavou, avšak v domovském státě Džammú a Kašmír nemá postavení státního jazyka – tím je zde urdština s angličtinou.
Historie
Nejstarší literární památky jsou ze 14. století.
Minulá vláda na sklonku roku 2000 chystala zavedení výuky kašmírštiny na první stupně základních škol, spolu s dogri a paňdžábštinou. Vyhlásil to 18. listopadu 2000 tehdejší premiér Džammú a Kašmíru, Farooq Abdullah, a ministr školství Mohammad Shafi.
Abeceda a výslovnost
Starší kašmírské památky jsou psány písmem šáradá, které se podobá dalším indickým písmům vyvinutým z bráhmí. Dnes toto písmo používají již jen někteří kněží pro náboženské účely, sestavování horoskopů apod.
Muslimští Kašmířané preferují upravenou persko-arabskou abecedu, psanou stylem nastalík (نستلىق). Kašmířané vyznávající hinduismus se spíše přiklánějí k písmu devanágarí. Přestože je muslimů většina, na internetu získáme opačný dojem. Projevují se tu totiž hlavně hinduističtí vyhnanci (Kashmiri Pandits), používající devanágarí, případně různé způsoby přepisu do latinky.
Vláda Džammú a Kašmíru uznává jako jediné písmo pro kašmírštinu nastalík a vysluhuje si tím kritiku zejména z řad hinduistické diaspory. Vláda argumentuje tím, že nastalík je již po staletí (rozuměj od doby vpádu muslimů z Persie) svázán s kašmírskou kulturou, zatímco devanágarí je cizorodý prvek, zavlečený s hindštinou až v dobách britské Indie.
Kašmírštině chybí cerebrální afrikáty, které najdeme u ostatních dardských jazyků. Od indoárijských jazyků ji zase odlišuje bohatě rozvinutý systém sykavek (s, z, š, ž).
Přehled kašmírských písmen následuje (jsou uvedena zleva doprava v pořadí podle nastalíku, přestože toto písmo se píše zprava doleva; paralelně jsou uvedeny ekvivalenty v devanágarí):
nastalík: | ب | پ | پھ | ت | تھ | ٹ | ٹھ | ث | ج | چ | چھ | ح | خ | د | ڈ | ذ | ر | ڑ | ز | ژ | ژھ | س | ش | ص | ض | ط | ظ | ع | غ | ف | ق | ک | کھ | گ | ل | م | ن | و | ہ | ے | ؠ |
devanágarí: | ब | प | फ | त | थ | ट | ठ | ज | च | छ | ख़ | द | ड | र | ड़ | ज़ | च़ | छ़ | स | श | ग़ | फ़ | क़ | क | ख | ग | ल | म | न/ं | व | ह | य | य/- | ||||||||
přepis: | b | p | ph | t | th | ţ | ţh | ś | j | č | čh | h | kh | d | ḑ | z | r | ṛ | z | c | ch | s | š | s | z | t | z | ʿ | gh | f | q | k | kh | g | l | m | n | v | h | y | ý |
nastalík: | َ | ا/آ | ٔ | ٲ | ِ | یٖ | ےٚ | ے | ُ | وٗ | ٕ | ٳ | ۆ | و | ۄ | ۄا |
devanágarí: | अ/- | आ/ा | ॳ/ऺ | ॴ/ऻ | इ/ि | ई/ी | ऎ/ॆ | ए/े | उ/ु | ऊ/ू | ॶ/ॖ | ॷ/ॗ | ऒ/ॊ | ओ/ो | ॲ/ॅ | ऑ/ॉ |
přepis: | a | ā | ạ | ạ̄ | i | ī | e | ē | u | ū | ụ | ụ̄ | o | ō | ọ | ọ̄ |
Poznámky
- Na rozdíl od arabštiny, která v písmu obvykle nezachycuje krátké samohlásky, kašmírština se bez rozlišení bohatého systému svých samohlásek neobejde.
- Písmena پ, ٹ, چ, ڈ, ژ, گ, ہ, ے jsou rozšířením, které v původní arabské abecedě chybí. Arabské písmo se do Kašmíru dostalo přes Persii a písmena پ, چ a گ jsou z perského repertoáru.
- Písmeno ک/k je i v arabštině, ale tam se pro něj obvykle používá základní tvar ك (kód 1603, ARABIC LETTER KAF), nikoli ک (kód 1705, ARABIC LETTER KEHEH).
Výslovnost
- Rozdíl mezi ت/थ/t a ٹ/ट/ţ je ten, že ţ se vyslovuje s hrotem jazyka opřeným ne o zuby, ale o horní patro. Pro Čecha je rozdíl málo slyšitelný.
- Obdobný rozdíl je mezi د/द/d a ڈ/ड/ḑ.
- Písmeno ژھ/छ़/ch se vyslovuje jako c s přídechem (nikoli tedy jako české ch nebo č).
- Písmeno ھ označuje přídechové h v některých přídechových hláskách.
- Písmeno ہ/ह/h se čte [h].
- Písmeno ج/ज/j se vyslovuje [dž].
- Písmeno ے/य/y se vyslovuje [j].
- Písmeno ى۪/ý se vyslovuje jako [j]. (Ve dvojhláskách? Nebo signalizuje změkčení předcházející souhlásky?)
- Samohláska ạ odpovídá v IPA ə, tedy zvuku, který známe i v češtině, ačkoli ho neumíme zapsat. Vznikne, když vyslovíme názvy písmen b, t, k krátce (ne dlouze jako [bé], [té], [ká]).
- Samohláska ọ odpovídá v IPA ɔ (nastavíme rty, jako bychom chtěli vyslovit a, ale vyslovíme o). Je to polootevřená zadní samohláska.
- Samohláska ụ odpovídá v IPA ɨ, tedy zvuku mezi i a u. Je to zavřená střední samohláska, podobná např. výslovnosti ruského ы.
- Vodorovná čárka nad přepisem samohlásky odlišuje dlouhou samohlásku od krátké.
- Písmeno n za samohláskou se nevyslovuje plnohodnotně, ale nazalizuje předcházející samohlásku (tj. způsobuje její nosovou výslovnost).
- Všechny samohlásky mohou být nazalizované (s nosovou výslovností). V písmu se nazalizace projeví připojením ن/n za samohlásku.
- Při ohýbání slov dochází ke změkčování (palatalizaci) některých souhlásek. V latinském přepisu vyznačují někteří autoři palatalizaci apostrofem za změkčenou souhláskou. V kašmírském pravopisu zřejmě stejnému účelu slouží písmeno ے/y (ى۪?)
- Písmena ص/ss, ض/dd, ط/tt, ظ/zz, خ/kh, ح/hh, غ/gh, ع/ʿ, ف/f, ق/q, ث/ś, ذ/ź pocházejí z arabštiny a používají se zřejmě jen v etymologickém pravopisu přejatých slov. Hlásky, kterým odpovídají v arabštině, kašmírština nezná a přizpůsobila si tedy výslovnost svému fonetickému systému. Uvedená písmena se vyslovují po řadě [s], [z], [t], [z], [kh], [h], [g], [ʔ], [f/ph], [k], [s], [z].
Gramatika
Rod a číslo
Kašmírština má dva rody, mužský a ženský; přísudek se shoduje s podmětem v rodu, rodem se liší i přídavná jména. Podobně se rozlišuje jednotné a množné číslo.
Příklady:
- سُہ گَو گَرٕ = Su gav garụ. = Šel domů.
- سۄ گٔیہِ گَرٕ = Sọ gạyi garụ. = Šla domů.
- مول چھُ تھۆد = Mōl čhu thod. = Otec je vysoký.
- مٲج چھےٚ تھٔز = Mạ̄j čhe thạz. = Matka je vysoká.
Pád
Pádů má kašmírština 8, resp. 6 (tvary dativu se shodují s lokálem a tvary ablativu s instrumentálem; tyto pády se nicméně rozlišují záložkami, které se s nimi pojí).
Následující tabulka demonstruje pádové koncovky na podstatných jménech لڑکہٕ (chlapec) a کوٗر (děvče).
Pád | Podstatné jméno | Záložky | |||
---|---|---|---|---|---|
mužský rod | ženský rod | ||||
jednotné | množné | jednotné | množné | ||
nominativ | لٔڑکہٕ = lạṛkụ = chlapec | لٔڑکہٕ = lạṛkụ = chlapci | کوٗر = kūr = děvče | کورِ = kōri = děvčata | |
dativ | لٔڑکَس = lạṛkas = chlapci | لٔڑکَن = lạṛkan = chlapcům | کورِ = kōri = děvčeti | کورؠن = kōryan = děvčatům | (کیُٛتھ = kyuth) |
ergativ | لٔڑکَن = lạṛkan = chlapec | لٔڑکَو = lạṛkav = chlapci | کورِ = kōri = děvče | کورؠو = kōryav = děvčata | |
lokál | لٔڑکَس = lạṛkas = chlapci | لٔڑکَن = lạṛkan = chlapcích | کورِ = kōri = děvčeti | کورؠن = kōryan = děvčatech | پؠٹھ = pyaţh, نِش = niš,
تَل = tal |
ablativ | لٔڑکہٕ = lạṛkụ = chlapce | لٔڑکَو = lạṛkav = chlapců | کورِ = kōri = děvčete | کورؠو = kōryav = děvčat | پؠٹھ = pyaţh |
instrumentál | لٔڑکہٕ = lạṛkụ = chlapcem | لٔڑکَو = lạṛkav = chlapci | کورِ = kōri = děvčetem | کورؠو = kōryav = děvčaty | سٟتؠ = sụ̄t' |
genitiv | لٔڑکہٕ = lạṛkụ = chlapce | لٔڑکَن = lạṛkan = chlapců | کورِ = kōri = děvčete | کورؠن = kōryan = děvčat | اُنٛد = und,
إنٛد = ụnd, إنٛز = ụnz, إنٛزٕ = ụnzụ |
vokativ | لٔڑکا = lạṛkā = chlapče! | لٔڑکَو = lạṛkav = chlapci! | کوٗری = kūrī = děvče! | کورؠو = kōryav = děvčata! |
Osobní zájmena
U zájmen 3. osoby se rozlišuje, zda je dotyčná osoba blízko mluvčího a posluchače, zda je daleko, ale viditelná, nebo zda je mimo jejich dohled.
Osoba | Vzdálenost | Jednotné číslo | Množné číslo |
---|---|---|---|
1. | بہٕ = bụ = já | أسؠ = ạsý = my | |
2. | ژٕ = cụ = ty | تۆہؠ = tohý = vy | |
3. | blízký | یہِ = yi = on, ona | یِم = yim = oni, یِمہٕ = yimụ = ony |
viditelný | ہُہ = hu = on, ہۄ = họ = ona | ہُم = hum = oni, ہُمہٕ = humụ = ony | |
vzdálený | سُہ = su = on, سۄ = sọ = ona | تِم = tim = oni, تِمہٕ = timụ = ony |
2. a 3. osoba množného čísla se také používá pro zdvořilostní označení jedné osoby a odpovídá českému vykání.
Slovesa
Příklad časování
- گَژھُن = gachun = jít
- بہٕ گَژھٕ = bụ gachụ = jdu
- ژٕ گَژھ = cụ gach = jdeš
- سُہ گَژھِ = su gachi = jde
- أسؠ گَژھَو = ạsy gachav = jdeme
- تۆہؠ گَژھِو = tohy gachiv = jdete
- تِم گَژھَن = tim gachan = jdou
Záložky
Místo předložek (prepozic) používá kašmírština tzv. záložky (postpozice). Jak název napovídá, od předložek se liší tím, že se nekladou před slovo, ale za něj. Jejich funkce je podobná jako u předložek v jiných jazycích.
Příklad:
- کِتاب چھُ میزَس پؠٹھ = Kitāb čhu mēzas pyaţh. = (doslova) Kniha je stole na.
Slovní zásoba
Běžné fráze
- نَمَسکار = namaskār, سَلام = salām = dobrý den / na shledanou
- تۆہؠ چھِوا وارَے؟ = tohy čhivā vāray ? = jak se máte?
- تۆہؠ کیٛا چھِو ناو ؟ = tohy kyā chiv nāv = jak se jmenujete?
- کۆت چھِوٕ گَژھُن؟ = kot čhivụ gachun? = kam chcete jet?
- کوتاہ دوٗر چھُ؟ = kōtāh dūr čhu? = jak je to daleko?
- بِہِوحَض = bihiv haz = prosím, posaďte se
- شُکرِیہَ = šukriyā = děkuji
- آہَن حَض = āhan haz = ano
- نہَ حَض = na haz = ne
- کٔہؠ چھَ = … kạhy čha? / کٕتِس چھِ؟ = … kụ̄tis čhi? = kolik stojí …?
- اَکھ = ١ = akh = jeden
- زٕ= ٢ = zụ = dva
- ترٛےٚ= ٣ = tre = tři
- ژور= ۴ = cōr = čtyři
- پانٛژھ= ۵ = pānch = pět
- شےٚ= ٦ = še = šest
- سَتھ= ٧ = sath = sedm
- ٲٹھ = ٨ = ạ̄ţh = osm
- نَو = ٩ = nav = devět
- داہ = ١٠ = dāh = deset
- ژٔنٛدرٕوار = cạndrụvār = pondělí
- بوموار = bōmvār = úterý
- بۄدوار = bọdvār = středa
- برَٛسوار = brasvār = čtvrtek
- جُمعہ = jumāh / شۆکُروار = šokurvār = pátek
- بَٹہٕ وار = baţụvār = sobota
- آتھوار = āthvār = neděle
Vzorový text
Všeobecná deklarace lidských práv
kašmírsky | سٔری لُکھ چهہٕ حقوٗق تِہ عزت لِحاظٕ ہِہیٖ ژامِت. تِمن چهہِ ضمير تِہ عَقل دِنِ آمٕژ. تٔوے پَزٕ تُمن بھٲئی برادری سانٛ روزُن. |
transkripce | Sə̄rī insān čhi āzād zāmytj. Vjakār ty hokūk čhi hivī. Timan čhu sōč samaž atā karny āmut ty timan pazi bə̄i barādərī hyndis žazbātas tahat akh əkis akār bakār jun. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Externí odkazy
- Koshur.org – An Introduction to Spoken Kashmiri (anglicky)
- Omkar N. Koul, publikace o kašmírštině (anglicky)
- Ethnologue (anglicky)
- Kashmiri Design Guide (anglicky, PDF)
- Unicode Devanagari Kashmiri Typewriter (pomůcka pro editaci kašmírštiny v devanágarí)
- Písmo šáradá (anglicky)