Kůstrý

Kůstrý
	Kůstrý při pohledu od Zálesí
Vrchol	845 m n. m.
Prominence	60 m
Izolace	2 km
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Pohoří	Šumavské podhůří / Vimperská vrchovina / Mladotická vrchovina / Drážovská vrchovina / Dřešínská část
Souřadnice	49°10′30″ s. š., 13°42′27″ v. d.
	Kůstrý
Povodí	Otava, Volyňka
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kůstrý (845 m) je vrch v Mladotické vrchovině v Šumavském podhůří mezi vesnicemi Zálesí, Víska (do jejíhož katastru náleží), Lhota pod Kůstrým a Maleč.

Geomorfologie a geologie

Kůstrý je sukem na hřbetu vybíhajícím z Javorníku ve tvaru kupy protažené ve směru SZ – JV[1] a vytvářející dvojvrchol. Z vrcholů vzdálených od sebe zhruba 300 m je hlavním severozápadní vrchol označovaný jako Altán s výškou 845 m (resp. 844,9 m), jihovýchodní vrchol s výškou přes 838 m je vrcholem vedlejším, na některých mapách uváděná výška 837 m[2] se vztahuje k trigonometrickému bodu. Jsou to druhý a třetí nejvyšší vrchol okresu Strakonice.[p 1] Ve vrcholové části vystupují menší skaliska a suťové proudy z moldanubických migmatitů a rul.[1]

Stavby na vrcholu

Na vrcholku kopce stávala v 60. letech 20. století dřevěná, pětiposchoďová triangulační věž.[3]

Odkazy

Poznámky

Nejvyšším vrcholem (a vůbec bodem) strakonického okresu je Zahájený (846, resp. 845,6 m), vzdálený asi 2 km jjz. směrem.

Reference

DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. S. 311.
NEVRKLA, Jan a kol. 69 Pošumaví Vimpersko. Soubor turistických map 1: 50 000. Praha: TRASA, spol. s r. o., 2009. ISBN 978-80-7324-203-9.
POHORECKÝ, Vladimír. Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy. Praha: Libri, 2005. 208 s. ISBN 80-7277-233-3. Kapitola Strakonicko - Vodňansko, s. 47–48.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kůstrý na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[3] Nejvyšším vrcholem (a vůbec bodem) strakonického okresu je Zahájený (846, resp. 845,6 m), vzdálený asi 2 km jjz. směrem.

[Demek-1] DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. S. 311.

[2] NEVRKLA, Jan a kol. 69 Pošumaví Vimpersko. Soubor turistických map 1: 50 000. Praha: TRASA, spol. s r. o., 2009. ISBN 978-80-7324-203-9.

[4] POHORECKÝ, Vladimír. Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy. Praha: Libri, 2005. 208 s. ISBN 80-7277-233-3. Kapitola Strakonicko - Vodňansko, s. 47–48.