Křikava

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1357, kdy jej společně s bratry Kolomanem, Buzkem a Přibyslavem držel Hugo z Dornštejna. August Sedláček navrhl, že Dornštejn by mohl být německým názvem hradu, protože neexistuje jiná lokalita toho jména a přídomky z Dorštejna a z Křikavy se v listinách často střídají.[2] V roce 1399 jsou jako majitelé uváděni Přibek a Jindřich z Křikavy,[3] ale ještě před rokem 1402 ho dobyl a vyplenil Dobešík z Boru. Jindřich se později stal jediným majitelem a v roce 1418 zbývající majetek na Prácheňsku prodal Petrovi ze Svojšína a odešel na své panství Obořiště.[2] Křikava potom pravděpodobně zanikla během husitských válek.[4]

Jednodílný hrad byl na severovýchodě chráněn ve skále vysekaným příkopem. Půdorys areálu je lichoběžníkový, ale opevnění nevede přímo podél terénní hrany, ale až v určitém odstupu od ní a jeho půdorys je pětiboký. Předpokládá se, že před vznikem kamenného hradu zde stálo kvalitativně jednodušší sídlo s lehkým opevněním v podobě palisády, která po postavení kamenné hradby plnila funkci parkánové hradby. Hlavní budovou první stavební fáze zřejmě byla zahloubená stavba v severozápadním nároží. Do hradu se vstupovalo nejprve kulisovou branou na severu, ale později byla brána přesunuta na jihozápad. Obytnými stavbami pozdější stavební fáze byla volně stojící obytná věž (donjon) a v přízemí dvouprostorový palác na jihovýchodní straně, který svou hmotou předstupoval před obvodovou hradbu.[4]

Zřícenina hradu je volně přístupná z Černívska odbočkou ze zeleně značené turistické trasy.[5]