Křižák vířivý

Samice dorůstají velikosti 4,5–7 mm, samci jen 3–4,5 mm. Hlavohruď obou pohlaví je tmavohnědá až černá s řídkými světlejšími chloupky, mezi hlavovou a hrudní částí se nachází hluboká zakřivená rýha. Podobně jako některé jiné druhy rodu Cyclosa se vyznačuje bizarním tvarem zadečku, který je zpočátku klenutý, poté rovný a na konci kuželovitě prodloužený. Délka kuželovitého výběžku i celkové zbarvení zadečku jsou značně variabilní. Výška zadečku samice je téměř shodná s délkou, u samce je kužel méně výrazný. Základní zbarvení je tmavě hnědé až černé s různě uspořádanými světlými skvrnami. Na bocích se nachází široká žlutavá, nebo bělavá páska. Nohy jsou žlutohnědé, tmavě kroužkované, první polovina femurů je celá světlá. Křižák vířivý je téměř nezaměnitelný, trochu podobný je však druhý druh tohoto rodu vyskytující se v České republice křižák trojlaločný (Cyclosa oculata), který má na zadečku tři malé laloky, vyskytuje se na jiných biotopech a je daleko vzácnější.[2][3][4]

Jedná se o holarktický druh s výskytem i v severní Africe. V České republice velmi hojný v lesních oblastech.[2]

Vyskytuje se od nižších do středních poloh, v horách je vzácnější. Obývá jehličnaté a smíšené lesy a jejich okraje, ale lze jej nalézt také v parcích a zahradách. Výjimečně se vyskytuje i na suchých loukách. Dospělce obou pohlaví lze nejčastěji nalézt od května do srpna.[2][3]

Vytváří menší jemné kruhové sítě na spodních větvích stromů a keřů nebo na suché trávě, obvykle 1–2 metry nad zemí. Tyto sítě jsou téměř svislé, uprostřed se nachází typický vertikální pruh z plochých proužků z hustého hedvábí, který se nazývá stabilimentum. Křižák vířivý často zaplétá do stabilimenta zbytky kořisti a jiné organické částice, které se mu dostanou do sítě. Pavouk sedí uprostřed sítě hlavohrudí dolů, přičemž je díky svému zbarvení mezi zapletenými zbytky dokonale maskovaný. Zapletené zbytky kořisti využívá pavouk jako úkryt, ale je možné, že slouží i ke zmatení dravců, kteří mylně zaútočí na stabilimentum, což dává pavoukovi čas na útěk. Stabilimentum není na síti vždy. Proč jej někteří jedinci vytváří a jiní ne, zatím nebylo objasněno. Při vyrušení tento pavouk prudce rozkmitá síť (odtud české jméno křižák vířivý), pokud ani tato taktika nepomůže, seskočí ze sítě jištěn vláknem. Samice klade uprostřed léta vajíčka do žlutého kokonu, který se obvykle nachází na větvičce poblíž sítě.[2][3][4][1]

• 
  Výrazně zbarvený jedinec
• 
  Samec křižáka vířivého
• 
  Křižák vířivý ukrytý na stabilimentu
• 
  Obrázek pavučiny se stabilimentem
• 
  Mladý jedinec
• 
  Nedospělý samec z různých stran