Křenice (okres Klatovy)

Křenice byly nejspíše od počátku v majetku rodu Drslaviců (pánů z Dolan). První písemná zmínka je v listině z 12. dubna 1339 (Kczenicz). Byla to listina vydaná Sezemou, synem Protivy z Dolan, kterou potvrzuje prodej vsi Petrovi, proboštovi kláštera v Chotěšově, který v 15. století statek opět prodal. Ves byla prodána klášteru v Chotěšově za 330 kop grošů pražských (19 800 grošů). Součástí prodané vsi byla krom lidu poddaného i tvrz, mlýny (jeden potoční a jeden u tvrze), rybníky, lesy, pole a louky.[3] V roce 1367 byl napsán urbář chotěšovského kláštera, který zaznamenává držení půdy jednotlivými poplatnými sedláky a celkovou sumu platů se stanovením data odvodu. Z tohoto dokumentu se lze dozvědět jména obyvatel Křenic v roce 1367. V Křenicích („Krzemicze“, „Krzenicze“) bylo 12 lánů, z kterých se ročně odvádělo 32 grošů na svátek sv. Jiří a stejná částka o svátku sv. Havla. Na těchto 12 lánech hospodařili Čadek Michal, Hynčík Jakub, Kučera Jakub, Novák a Vávra. Potomci některých těchto rodů žijí v obci dodnes, jejich krev koluje dodnes ve zdejších rodinách (Baxa, Šalom…).

Křenická tvrz stávala snad již ve 13. století, písemně však byla potvrzena až ve 14. stol. Dodnes zachovaná tvrz je pravděpodobně novější z poloviny 16. století. Nachází se v areálu dnešního zemědělského podniku při západním okraji obce. Dnešní tvrz si zachovala pouze obvodové zdivo na ploše přibližně 30 × 15 metrů. Vnitřní prostory byly zcela vybourány v 18. století při přestavbě na sýpku a dnes uvnitř ní jsou tři dřevěná patra typická právě pro sýpku. Na jižní stěně se dochovaly zbytky sgrafitové výzdoby. Na zdejší tvrzi sídlil nápravník chotěšovského kláštera („seděl na právu někoho jiného“ – zastupoval). V roce 1408 byl tímto nápravníkem Bušek Dlask z Kšenic a byl zde ještě v roce 1426. Bušek, původně psaný z Pšovlk, byl nejmladším synem Markvarta Dlaska z Pšovlk. Dlaskové měli v erbu uťatou vlčí hlavu s třemi zuby na krvavém poli.

Dalšími vlastníky tvrze byli páni Valečtí z Vřesova. Za Vřesovců byla ve druhé polovině 16. století v místě poplužního dvora postavena nová tvrz, snad na místě staré. V listině vydané Jetřichem Valečským z Vřesova roku 1620, se dochovala zmínka o správci („nápravníku“ – šafáři) Křenického ungeltu Carolusu Baxovi z Krzenicz, ale také zmínka o nově ustanoveném rychtáři Iohanesu Brejchovi, který nahradil zesnulého fojta (rychtáře) Bartholoma Iohanese Pisare. Na opisu pečeti správce tvrze, která je připojena ke smlouvě, a potvrzuje pronájem mlýna, je nápis „CAROLUS BAXIM QUI TRADIDIT IN KRZENICZ“. Mlynářem byl v této době Withus Kasttner. Koncem 17. století se majitelem stal Jan Heřman Černín a připojil Křenice k Ježovům. Dnes je budova tvrze v soukromých rukou, je zdevastovaná a v havarijním stavu.

• Kaple Panny Marie – kaple byla postavena v pseudorománském slohu v roce 1873
• Tvrz přestavěná na sýpku
• Sýpky u domů čp. 4 a 18
• Usedlost čp. 5

• Křenice
• Kámen
• Přetín

• 
  Nález z roku 2003 – při bourání domu č.p. 1.
• 
  Ulice
• 
  Pohled na ves od kaple Panny Marie
• 
  Dům
• 
  Tvrz
• 
• 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Křenice na Wikimedia Commons
• Křenice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Sčítání lidu 1869–1921, Porta fontium